Na břehu rybníka kvete kopretina a ona hledá viníka, proč všemi je přehlížena. Věnováno Sekmeth :)
Hledá Tvůj úsměv,
co jiné dnes patří.
Hledá svět,
co vychladl v záři...sluneční.
Hledá a nenachází,
na křídlech ptačích.
Tvé kroky nepřichází
a ona slzou smáčí...zem smuteční.
Pak ptá se nebe samotného:
Kam zmizel náš sen,
co bylo na něm tolik zázračného,
že noc proměnil v den...zázraků?
Ptá se odpověď nenachází,
na křídlech ptačích,
Tvé kroky nepřichází
a ona slozou smáčí...pár mraků.
Přemýšlí nad zahradou
plnou květů modrých růží.
Proč je svět záhadou
ze stesku hadích kůží...stvořený?
Přemýšlí a nenachází,
na křídlech ptačích
Tvé kroky nepřichází
a ona slzou smáčí...den zmatený.