hledejme již v hroznech slenky dno
Hradiště sténá
a jen těsně pod obzor
skládá vrtochy,
aby byly připraveny
poblouznit nedožraný den.
Vratké a mazlavé,
/jak to prokluzuje prsty/
když druhého berana
ujídá zasviněný Měsíc
mísíc hvězdy
jako kůzlata
v době prolitého šílenství.
Pán Agón - harmonie
si pochutnává
na vínu z cibéb.
Hýří do pozdních
časů,
pětkrát denně mění
ubrusy.
Tak moc mu hrdlo svírá
představa mrtvých hroznů.