Čím víc ji čtu, tím víc se mi zarývá pod kůži, přestože je pro mě místy dost nesrozumitelná. Ale to díky tvé bohaté fantasii. Za naprosto brilantní obrat považuji "když druhého berana ujídá zasviněný Měsíc" ... silné, originální, imaginativní a naprosto srozumitelné sdělení času, prostě perfekt!!! Dodává básni další rozměr, můžeme si ji zařadit, může nám být něčím blízká ... celkově mám ráda, když je báseň proložena časovým prvkem. Začátek mi byl malinko hůře stravitelný, ani nevím, jestli představou složených, vratkých a mazlavých vrtochů nebo sténajícího hradiště ... dal mi představu zapadajícího slunce nad keltským oppidem s příslibem osamělé noci nad láhví vína. Vrtochy a měnění ubrusů pak vdechlo povinnost, snad důvod, proč by ta noc měla být osamělá, šílená a utopená ve vínu pana Agóna. A samotný závěr jako by byl vysvětlením oné povinnosti. Líbí se mi, ale přijde mi dost náročná ... velice silně mě zasáhla už při prvním přečtení, ale i na to desáté je stejně nesrozumitelná jako na počátku.

Protože jsem měla možnost se s Tvou básní seznámit dříve, mám trochu náskok a mohla jem o ní déle uvažovat....je plna nových obrazů o obrazů...líbí se mi hned na začátku " a jen těsně pod obzor skládá vrtochy", vím, že s tímto vyjádřením jsem se nikde nesetkala o "zasviněném Měsíci " už byla řeč výše....takhle nějak jsem si vždycky představovala bakchanálie.......docela by se k tvé básni hodil Tizianův obraz "Bakchus a Ariadna"...
Báseň je povedená, i když asi pro obyčejného konzumenta veršů hůře stravitelná. Ale čím víc ji člověk čte, tím víc obrazů vidí...

Ahoj Pavle. Sice tomu vůbec nerozumím, ale přijde mi to velice inspirativní. Snad se pokusím vyextrahovat (vykrást) z toho co nejvíc. :D

Ahoj Pavle!
Konečně zase něco od tebe!
Malinko těžší ta báseň je, ale vzhledem k tomu, že je to přesně moje kafe, mě to ani trochu neruší. Dojmy mám silné, připadá mi taková "kocovinová" (možná jenom zdání).
Víš, že objektivní nejsem a nikdy nebudu, tak se prosím nezlob.

P.S. Doufám, že tě ti sklerotici pozdravovali! :-)

Milý Pavle,

určitě nejlepší báseň, kterou jsem zde v posledních týdnech a možná i měsících zaznamenal, a také, ale nemám zase až tak dobrou paměť, nejlepší tvá báseň, tedy pro mne.

Upozorním na několik málo drobností:

a) ... a jen těsně pod obzor ... podle mne by bylo hezčí, čistší, napsat pouze ... a pod obzor... rytmicky je to v pořádku, ale hlavně jde o to, že když napíšeš pod obzor, je to něco jako pod střechu, a to ... jen těsně ... je důraz, který v dalším textu nemá opodstatnění. Ale je to jen niance.

b) ... mazlavé, jak to prokluzuje prsty ... tady bych vedle vratké (to je fajn) hledal jiný výraz, neb to evokuje lejno, a ačkoliv to odpovídá smyslu textu, přece jen jsem se otřepal. Jde totiž o to, že těch expresivních negativních přiobrazení tam máš více, a všechny mi přijdou civilní, výstižná a také kultivovaná, ale toto jako by vybočovalo.

c) ... harmonie, zde se spíše zeptám, neboť to nevím - Pan Agón a harmonie jsou v přímém vztahu ? Pokud ano, pak by možná bylo lépe napsat pouze Pan Agón a nedopovídat to.

d) ... pozdních časů ... napsal bych prostěji ... do pozdních hodin, či do ranních hodin, do pozdní doby. Čas je pojem velmi prostorný a přesahuje rozměr dne, týdne i roku. A i když jsi měl na mysli přetrvávající platnost pointy, přece jen toto tvé vyjádření je rušivé a zbytečně patetické, neboť se ti podařilo pointu příjemně zpřístupnit i bez toho.

Ale pozor, i když jsem zde pojmenoval opravdu čtyři drobnosti, je to velmi dobrá báseň a po mém soudu by uspěla i na náročnějších serverech, jako jsou Totem a Písmák. Je kompaktní, až na několik mnou uvedených drobností, které ale nijak zjevně nepřekáží, čistá v obraznosti a současně dostupná. Má klidný nevtíravý rytmus, no prostě chválím.

díky Jirko za věcný komentář

pokusím se tedy vysvětlit pojem Pán Agón
miluji (opravdu říkám miluji) pana Skácela a jeho hru se slovy, nesnažím se ho napodobovat, ale tuším že tento směr hry je můj vlastní, proto i toto Agón je prostá agonie bolesti a jejich důvodů, fáze kdy člověk necítí ale přesto vnímá harmonii a pozoruje svět očima právě do tohoto obrazu jsem vložil intenzitu básně, zde by měla myšlenkově nejvíce gradovat

nyní něco málo k ostatním poznámkám:
a) těsně - je pro mě zlovo zvučné a krásně vyjadřuje neúplnost, proto jsem ho použil, nebylo záměrem přefukovat verš, opodstatnění má (zřejmě jen pro mě, a třeba i u dalších čtenářů jej najde)

b) ach ano, vratké a mazlavé, moje další slabosti kontrastů nic s tím neudělám, hledám v každé básni něco kontrastního aby nebylo možno pohlížet na básen jen z jednoho úhlu

d) pozdní časy opravdu měly znamenat dny týdny roky,...život něco nepřerušeného - ale vše má své vymezení - obraz ubrusů

k začátku komentu: to že je jedna z mých lepších jsi psal i u básně "Poslední psaní z fronty" a já doufám že to není moje poslední kvalitní báseň

No, také jsem báseň četl již několikrát v preview, a musím říct, že jsem se opravdu těšil, co na ni řeknou ostatní.
Z mého laického pohledu je to nejkrásnější báseň, kteruo jsem zde četl. Některé obrazy pro mě byly málo srozumitelné a nakonec jsem za nimi našel asi něco jiného, než básník mínil, ale i o tom je poezie. Za nejsilnější momenty považuji "když druhého berana ujídá zasviněný Měsíc" a "pětkrát denně mění ubrusy", kteréžto obraty mi přišly až geniální.

jsem rád že se ti vybavily jiné obrazy než mně při psaní, vznikla tak další básen a v dnešní době kdy poezie nejsou na prvním místě jako v Antice je to obzvláště potřeba

Tak na toto se chystam od dob preview. Zitra se k tomu dostanu.

Ahoj Pajo, pri vsi ucte k Tobe tentokrat budu predevsim kritizovat.

Nejpodstatnejsi vecna vytka se tyka vyroku:
"Pán Agón - harmonie".
Sice jsem se docetla, ze mas vlastni vyklad tohoto vyroku, jehoz jsi autorem, nicmene Tvuj vyklad je na hony vzdaleny skutecnym jazykovym vyznamum jednotlivych zvolenych slov. Neobstoji ani z hlediska filosofie ...
"Agon" neni totez, co "agonie" (tak stejne, jako napr. "krok" neni totez, co "zakrocit"). "Agon" znamena, zapas, soutez nebo take napeti, namaha, coz je - at uz z hlediska termodynamiky, nebo filosofie - stav vyzadujici usili. Navic je podstatne, ze "agon" je rodu nezivotného ... Harmonie je neco zcela odlisneho - z hledisla termodynamiky bychom ji mohli popsat jako nejstabilnejsi stav jakekoliv soustavy, stav s maximalni entropii, stav bez usili... Slovo "agonie" se v cestine pouziva pro vyznaceni terminalniho stadia cehokoliv, stadia nerovnovazneho, neudrzitelneho ... Cili nechapu Tvuj vyklad.

Ted k osobnim dojmum: jiz bylo receno, ze jsi uzil nekolik originalnich velmi vydarenych metafor. To je pravda. Nicmene basen jako celek je tak premetaforizovana, ze je zcela necitelna a nesrozumitelna. Mam takovy pocit, ze slo predevsim o to, shromazdit co nejvice metafor v co nejmensim prostoru, nikoliv o srozumitelnost pro ctenare. Basen neni krizovka - muze sice byt pochopena az po nekolika prectenich, ale alespon castecne srozumitelna musi byt jiz pri prvnim cteni. Diky prebytku metafor a jiz uvedene vecne chybe, uvadejici ctenare de facto v omyl, ji tato vlastnost chybi.

Posledni, co mi vadi, je kombinace "nedožraný" - "ujídá", ale toto je subjektivni dojem...

Snad se nezlobis, cetla jsem toto dilo nekolikrat v preview, dlouho jsem patrala po jeho pozitivech, ale - zel - vysledny dojem je takovy, jaky jsem nastinila.

rozumím Tani, tvé názory nevyvracím a přijímám je
to že hledíš do pravých původů slov, je správné a je to další pohled na mou báseň
díky

Pavle, Tvá poezie mi přijde s tejně energická a tajuplná, jako španělské tance :). No, víc nebudu hodnotit, protože krom Postřehu nemám moc načteno.