Terstské naděje
Viděli rozporcované břehy
Celé suché a jinotajné, jak se choulí
Horkem jeden ke druhému
Tiskne se
Pláče
Hraje na houslové zámky
myslela si na jeho rybu
sama že by pekla a pak milovala se šupinami západ
ale slunce zase vykoukne ráno, řekneš tiše
a ryba bude sotva pečená
maminko!
Maminko, kdyby se lidé mohli k sobě taky tak choulit
A vysychaly by, ale to by nevadilo
Jen vědět, že řeky i suché mají ústa
ústa, co vedou do moře