Jen trochu dění okolo jedné velké stavby...

Prakticky od narození žiji na stejném místě v poklidném maloměstě a tak samozřejmě vnímám zdejší slasti i strasti. Mezi jedny z nejsvízelnějších a svým nárůstem mohutnící, patřila v posledních letech automobilová a hlavně kamionová doprava, která hlavním tahem od Bílovce na Ostravu, dělí Klimkovice na dvě poloviny.
Všichni si jistě umíte představit přecházení vozovky v dopravní špičce, navíc bez semaforů.
Proto jsem, stejně tak jako ostatní obyvatelé Klimkovic, uvítala zahájení výstavby dálnice D47. Jistě jste o ní zaslechli zmínku v médiích.
Má otevřít Moravu, potažmo hlavně Ostravsko, přílivu investorů, tím poskytne větší nabídky práce pro obyvatele a hlavně zrychlí dopravu ve směru do Polska.

Původní plánovaný projekt byl připravován už v polovině devadesátých let minulého století. Přesto konečný projekt dálnice a její rozpočty na stavební náklady ve výši 57 mld korun byly schváleny vládou až 25. října 2004.

Jsou to dva roky a já, stejně tak jako ostatní občané žijeme prakticky na staveništi. Obří stavební stroje, auta, hluk, prach.
Ve dnech, kdy nedej bože zaprší, se všudypřítomný prach mění v kluzkou vrstvičku na chodnících i vozovkách a mnozí řidiči brzdí často i očima, když neprozřetelně přišlápnou brzdový pedál a vůz začne klouzat.

Proto se nedivte, když nejen já, ale i všichni ostatní sledujeme nedočkavě, kdy stavbaři konečně celé své dílo dokončí. To sledování nám usnadňují i dny otevřených dveří, na kterých se všichni seznámí s postupem prací.

Dle závěrů třetí panevropské dopravní konference konané v Helsinkách prochází Českou republikou větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která je vedena směrem
sever-jih v trase Katovice–Bohumín–Ostrava–Brno–Vídeň a dálnice D 47 je její součástí. Tolik oficiální stránky.

Města Klimkovice se týká konkrétní díl stavby označené číslem 4707, počínající východně od Bravantic, stáčející se pak pravotočivým obloukem mezi Bravantice a Josefovice, které míjí severně. Vlastní město Klimkovice obchází po jeho severozápadním a severním okraji.
Dále směřuje do prostoru Václavovic, poté mezi Polankou nad Odrou a Janovou pokračuje. Mezi Oderským dolem a Svinovem navozuje na další díl stavby
číslo 4708, která se realizuje současně.

Řekli by jste „dálnice, no a co má být?“
Jenže, sledovali jste někdy jak dálnice vlastně vzniká?
Nemyslím předběžnou dokumentaci a projekty, mám na mysli hlavní stavbu a především tu úmornou práci všech zainteresovaných. Už při pohledu z nějaké vyvýšeniny, je možno vidět, že trasa pro dálnici se střídavě zařezává do terénu, střídavě vznáší na pilířích a mostech křížících místní komunikace, řeky a potoky.
V přípravách na stavbu proběhla řada studií, zkoumajících vliv dálnice na životní prostředí a především na přírodu.
Hledaly se způsoby, jak co nejméně snížit negativní dopad na přirozené migrace živočichů, z nichž jsou mnozí chráněni.

Předkládám dvě řešení pro tuto situaci, ekodukt a estakádu.

V samotném prostoru Klimkovic je vedena trasa dálnice tunelem o délce
1088 m. Skládá se ze dvou dvouproudých trub o délce 1076 a 1088 m.
Byl také navržen z důvodu ochrany životního prostředí, vzhledem k blízkosti lázeňského komplexu.

Tunelový průřez má šířku 9,59 m a výšku 4,80 m. Tunely jsou budovány zčásti v otevřené stavební jámě s následným přesypáním a z větší části (cca 900 m) jsou raženy ve skalním masívu. Obě tunelové roury jsou propojeny celkem pěti tunelovými spojkami, určenými především pro bezpečný únik osob.

V místě středové spojky jsou zřízeny nouzové zálivy o délce 40 m a spojka je propojena na povrch vertikální šachtou, ve které jsou vedeny přípojné kabely a požární vodovod.
Na tunel bylo použito 110 482 m3 betonu a 1903 tun výztuže.

Samotný dojem z prohlídky tunelu je velkolepý, přirozeně jsem se pro vás snažila vše zdokumentovat.

Den otevřených dveří dne 22.10. 2006, byla zřejmě poslední možnost projít celým tunelem pěšky, pak se v něm budeme jen prohánět silničními vozidly.

 Podklady na www.viamoravica.cz