|
<<
Červenec
>>
|
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
| 8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
| 15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
| 22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
| 29 |
30 |
31 |
| | | |
|
Stránku si právě čte 59 lidí.
|
|
Komentáře
ke článku: Dva milenci v cizím bytě
(ze dne 30.11.2006, autor článku: Goethe jr.)
|
Komentář ze dne: 02.12.2006 17:41:44
Autor: Ivo Hary z Náchoda (normalnisilenec@seznam.cz)
Titulek:
Myslím, že toto ještě nikdo nezmínil: ve třech verších je v první osobě (sedím, já a ty, neumíme), ale jinak je to psané z pohledu třetího vypravěče, je to možné ovšem, ale zde se to nějak tluče.
Mohlo by to být zase jedno klišé tématem, ale zdá se mi že se podařilo to podat neotřele a zajímavě. Opět promyšlená rýmová stavba, která přitom působí tak přirozeně, že se při zběžném čtaní občas ani neprojeví. (Jinak rýmy nebudu raději rozebírat, i když mám k tomu sklony, působí to potom školometsky :) )
|
Reakce na komentář
""
************** * **************
Dva milenci v cizím bytě
Dva milenci v cizím bytě
Dva milenci v cizím bytě.
Zas ticho jak v kostele.
Jen tupě sedím
na kraji postele.
Prázdno jak předtím,
jen tupé pohledy
a výraz beznaděje.
Sami, jen já a ty.
Netuší co se děje,
co se stalo,
kam odešla ta správná chvíle.
Oba je to vzalo.
To teplo lásky vábivé,
vyprchalo jak ranní rosa,
zmizelo v nekonečnu.
Jen tiše šoupe noha bosá,
nesměle a v poetičnu.
Slovo láska už se stalo frází,
jen nutnost vede jejich cit,
nikoho už to však nerozhází.
Snad už neumíme žít?
|
Zobrazit článek Dva milenci v cizím bytě
|
|
