Tak jsem si jednou ve sněhu vyšlapal asi dvacet metrů dlouhé prasátko a pak ho vyfotil. Nevím, jaký je zde rozdíl - někdo šlape do sněhu a někdo to fotí. Umění jsem nenašel. A pak ta hlína, ta mi tam stejně nesedí. Zajímavé by bylo, kdyby třeba stopy najednou záhadně skončily - to bylo mysteriózní. Ale tady je zajímavý leda název. Fotka Jsem svobodný se mi líbila MNOHEM víc a ta byla skutečně zajímavá, takže ti radím ubírat spíš tam tím a ne tímto směrem.

taky mi to nic nedává... Hodnotil bych tak za 4.

Čus.
Možná kdyby se ty kroky ubíraly někam do neznáma a byl tam nějakej horizont... Nebo stísnění v prostoru mezi útesy skal například... Tohle vypadá jako nějaká náhodná fotka, kdy foťák omylem cvaknul, když se ti houpal na krku... I ten detail na stopu botasek je takovej divnej... Nemá to ten metafyzickej nádech, kterej by to mělo mít...:o/

Jediné co se mi zde líbí je celkem nepříliš špatná kompozice. Možná i pokus o zachycení čehosi... emoce, pocit či jak se tomu dá různě říkat. To je asi tak všechno. Tuhle fotografii bych oznámkovala na 4 - 5, ale neznámkuji tady dnes... jelikož jsem tuhle fotografii pustila dál já..a tím rozhodnutím si teď vůbec nejsem jistá..zdali bylo právné. Ale je to pak moje chyba.