Osud tomu chtěl, abych se jako první, po více než půl století podíval do uhrančivých hnědých očí tmavovlasé dívky z obrazu Antonína Slavíčka. Po celá dlouhá desetiletí odpočíval obraz v zapomnění ateliéru významného českého restaurátora a akademického malíře Vladimíra Terše. Richard Vacula st.
Obraz sám, podle informací, které se mi dosud
podařilo shromáždit, nebyl nikdy veřejně vystaven a není znám odborné
veřejnosti. Jsem si vědom toho, že bude pro odbornou veřejnost velmi
těžké připustit, že se skutečně jedná o autorskou práci slavného
krajináře. Obraz je ale skutečně originál, který panu Teršovi přinesla
v roce 1951 od Jana Slavíčka (syna Antonína Slavíčka) Jaroslava
Muchová, paozději žena Vladimíra Terše.
Tento portrét namaloval Antonín Slavíček ve svých začátcích (okolo let
1886 – 1888 ) a snad by na něm mohla být jeho dávná láska z mládí.
Čtenáři tohoto studentského magazínu mají teď tu čest, se jako první seznámit s tímto neznámým dílem.
***
Antonín Slavíček
se narodil 16. května 1870 jako čtvrté dítě Jana Slavíčka a jeho choti
Pavlíny, rozené Mildnerové ze Semil. Už jako školák se účastnil
vydávání školního časopisu, kde uveřejňoval své kresby. Po krátkém
pobytu v Mnichově vstoupil na Akademii v Praze, kde studoval u J.
Mařáka (1887-1899) .
Protože
Vás nechci zahlcovat dalšími životopisnými údaji, které si každý snadno
dohledá pouze dodám, že se stal mistrem české krajinomalby, který
překračoval hranice stylů a osud mu dopřál pouhých patnáct let
k rozkvětu obrovského talentu.
Antonín Slavíček opouští tento svět vlastní rukou 1.února 1910 a
všichni si uvědomili, že odešel jeden z největších talentů českého
výtvarného umění.
Tento
příspěvek je vlastně prosbou o pomoc při pátrání po neznámé dívce z
obrazu a rád bych Vás seznámil s tím málem, co jsem doposud zjistil.
Ve vzpomínkách Slavíčkovy dcery Evy Medkové se píše: Přede
mnou stojí chatrný list papíru s datem Léta Páně 1889, 25.února. Jest
to dopis mého otce, jejž napsal jakési dívce. Nemohu dnes zjistiti její
jméno, ale to vše jsou dnes zbytečné a vedlejší věci. Dávno, možná,
zetlely dívčí ruce, které tehdy obdržely slova, a dávno vyhasly oči,
jež tyto řádky četly.
……Zajisté, že i Vy podivila jste
se mému úmyslu státi se řeholním knězem a snad dá-li Bůh misionářem,
nato zajisté, kdo mě znal dříve nepomyslil. A proto Vás žádám, abyste
v modlitbě své i na mne vzpomněla a někdy se za zdar setrvalosti mé
nějaké zdrávas pomodlila
Toto by
odpovídalo zjištěním, že údajně z nešťastné lásky vstoupil roku 1889 do
kláštera v Rajhradě. V literatuře jsem k tomu našel: Na jaře roku
1889 vstoupil do kláštera v Rajhradě devatenáctiletý Antonín Slavíček s
úmyslem stát se řeholním knězem nebo misionářem. Dlouho však v klášteře
nepobyl, protože se po prázdninách již nevrátil. P. Šrámek, jenž byl
kaplanem u Slavíčkova strýce, děkana a probošta, Antonína Slavíčka ve
Staré Boleslavi, omluvil pak v říjnu odchod mladého Slavíčka z Rajhradu
dopisem rajhradskému převorovi. Pro ctitele Slavíčkova malířského umění
je tato zmínka jistě zajímavá.
Také jsem se obrátil s prosbou o pomoc na Národní galerii v Praze, zda
se tato dívka neobjevila na nějaké studii, či skice z jeho počáteční
tvorby. Bohužel mi nebyli schopni pomoci a odkázali mne na Dr. Janu
Orlíkovou, která je velkou znalkyní tvorby a života tohoto umělce.
Poprosil jsem jí o pomoc a nyní čekám na odpověď.
Galerie v Ostravě mi bohužel neodpověděla.
Obraz si můžete prohlédnout jak v původním stavu, ve kterém se dochoval
, tak po restaurování Vladimírem Teršem, které dokončil 20.prosince
2006. Obraz je osazen v původním rámu a jedná se o olejomalbu na plátně
o rozměru 35x55cm.
Pokud měl
někdo z Vás to štěstí setkat se s prací Antonína Slavíčka a viděl
podobnou dívku, prosím o informaci. Byl bych Vám vděčný za jakoukoli
zprávu. Rád uvítám i jakoukoli stopu z literatury, či odkaz na
internetovou prezentaci, která by pomohla vypátrat totožnost dívky
z konce 19. století. Napadla nás i myšlenka, že by se mohlo jednat o
dívku z nevhodné rodiny, a proto se obraz nikdy neobjevil na
veřejnosti, ale to jsou pouhé dohady.
Snad Vás potěší pohled na dívku, která možná zažehla jiskru lásky
v mládí slavného umělce a v propasti času se ztratila v zapomnění,
abychom ji dnes opět mohli objevit.
Jste
první z řad veřejnosti, kdo má možnost po více jak sto létech tuto
dívku spatřit a dáváte mi naději, že se někdy dopátráme jejího jména.