Ještě bych dodal, že jsem se nesnažil jen kvůli použití do příštího alba :))

Poslechl jsem si a nejen ze zvědavosti. Rozhdně mne skladba nezklamala a mohu říci, že úvodní motiv, hraný zpočátku v houslovém rejstříku a v závěru skladby v klavíru, jsem si bezděčně pobrukoval už po prvním poslechnutí, kdy jsem musel na čas odejít od PC - a stejně mi zůstal v hlavě. Po smyčcovém úvodu přechází skladba do jakéhosi tajemna v stylu J.M.Jarre - povedené, ale po cca 0:45 mi přijde tempo příliš rychlé, než odpovídá mému vidění. Možná že to je utajená "zběsilost v srdci" - její, Tvá, nebo obou, kterou jsi vycítil. Anebo pocit, že čas se krátí a je třeba spěchat ... Naštěstí po 1:40 přijde nádherný dlouhý dozvuk a po něm skvostné klavírní sólo, nyní pro mé ucho v zcela přiměřeném tempu. Celkově nemohu jinak než chválit a mít obdiv k Tvé invenci. "Sněženka", dosud moje nejmilejší, dostala vážnou soupeřku.

Ano, takhle skladba patří k mým oblíbeným... a není to jen proto, že byla věnována právě mně. Tahle skladba je mi blízká, vyvolává ve mně spousty emocí... Hned ráno jsem si jí stáhla a celý den jí poslouchám na MPtrojce:o) Kdo nevíte, že právě procházím obdobím kdy střádám přání a vůbec celkově vše co se týče mémo pohřbu v budoucnu ( neděste se prosím ).. tak tady opíšu pár slov z jednoho bloku: Chci aby mi na rozloučenou zahráli Nirvanu - Lake of fire, Jesus doesn´t want... a Sappy... Noa teď můžu dodat: .. a také ještě chci aby mi na rozloučenou zahráli Richarda Vaculu - Composition Black Tangerine ... a nebo nejlépe aby to zahrál přímo sám Ríša osobně a naživo... Nu, a nakonec chci ještě říct: jsem moc ráda za tuhle skladbu.. a... ještě jednou ...DÍKY Ríšo:o)

Na pohřbech přeci hrají MrchoTrupci :) (slovo převzato z vyprávění Davida Bátora). Měl bych na pohřeb fajn skladbu... mají ji hrát dechy, bicí a elektrická kytara, ale jestli seženu někoho, komu se do toho bude chtít... to nevím. Děkuji za milou reakci, víc už napíšu přímo na ICQ. Ahojky :) A když už jsme u těch pohřbů, chtěl bych zpopelnit, nerad koukám na nafouknuté psy a kočky obsypané housenkami... To radši ať jim to rovnou pořádně pohnojím.. vlastním popelem.

... Vždycky si přál až bude popel i s kytarou, vodou ať plavou jen žádný hotel s křížkem nad hlavou /Buty/ ... (možná to není komentář k dílu a nedodržuje pravidla, ale je to tak sugestivně související ...)

Já chci prostě na pohřbu NIRVANU a RICHARDA VACULU:)) žádná klasika... chci tam to co mám nejraděj...a to rozhodně "mrchotrupci" nejsou:))

Jojo, tohle já můžu. Rosteš. Má to jednoduše, až nakažlivě zapamatovatelnou melodickou linku, jednotící motiv, prostě působí to kompaktně. Zařadil bych to k tomu nejlepšímu, spíše o kousek před to nejlepší, cos dosud zveřejnil nebo poslal. To ovšem neznamená, že příští nemůže být lepší ;)

ani jsem netušil, že už jsi něco ode mne poslouchal... Děkuji za ohlas.

Poslouchal a poslouchám, začalo to přece vzájemnou výměnou ukázek dlouho předtím, než jsem se objevil na těchto stránkách. Od té doby tvých skladeb přibylo, snad všechny jsem slyšel, a tak jsem se osmělil k této něco poznamenat. Bez škatulek a žebříčků.

Moc se mi to líbí,mám z toho stejný dojem jako Hary....taky si pobrukuju

Milý Richarde, neumím hrát na žádný hudební nástroj, neznám noty, to jen, abys můj názor předem omluvil a případně s lehkostí přešel. Poslouchal jsem skladbu dvakrát. Její ústřední motiv je velmi příjemný, působí spíše jako relaxační. Možná bych upozornil asi na okamžik zhruba mezi 1:41 až 1:48 min. Tam se mi zdá, že ten přechod k další, vzdušné části (vidíš ty odborné výrazy ?) není šťastný. Působí jako jakési zakončení první části, a nástup de facto stejného hudebního motivu přichází poněkud nejistě, což by v pojetí skladby nevadilo, ale to uzavření v 1:41 -1:48 mi přijde tím táhlým tónem jako definitivní. A ještě k počátku skladby. Jde o skutečně hezký motiv, ale v mém srdci básnickém vzbuzuje pocit, že z něčeho vyrostl, že už je odpovědí na něco, že si už s něčím hraje, něco řeší, a proto mi na úvod schází pohled na kořeny. Ale jinak se mi líbí hodně, včetně aranžmá, a je bezvadné, že tu děláte takové věci.

Cit tedy máš. Tato verze není ta, kterou jsem hrál poprvé v brně a skutečně se v mnoha věcech liší od té kořenové. To doznění se mi líbí z celé skladby nejvíce - původně bylo pro pozdější počítačové prolnutí s druhým záznamem, který byl schválně dělán s minimálním aranžmá.. Jenže jsem si chor ke konci první části tak oblíbil, že jsem ho nepřekryl přechodem. Vyvolá to trochu napětí a šokuje pokračováním, dle mého... Děkuji za zajímavý komentář

Souhlasím a můj předchozí komentář to myslím potvrzuje, vidím doznívání prvního harmonického aranžmá jako přechod k něčemu, co je pro mne kvalitativním posunem a emotivním vyzněním motivu skladby.