Nevím ani proč, ale velice jsem se pobavil. Když jsem to četl napodruhé, nemohl jsem už najít důvod proč, tak jsem to zařadil do kategorie děl, která je lepší přečíst si jen jednou.

opět jedna báseň s otevřeným koncem, nikoli nedokončená...
tyto styly ti svědčí a víš, jak nejlépe vyjádřit myšlenku...

rozhovor dvou subjektu, kteří mají svou pravdu. jeden bych těl ochraňovat, druhý si myslí, že je to na úkor jeho svobody a přitom je těžké říct, kdo z nich má tu skutečnou pravdu, každý ji má z části ale ne úplně

rozvržení básně je nepravidelné, což jí dle mě škodí, kapka je málo výmluvná, jako by neměla, co říct.
hodnotím 1,8

... na jedné straně poetika okamžiku ... s tichým poselstvím, užívejme každé chvíle, protože může být poslední ... nic nového pod sluncem, na straně druhé boj pohledů .... na život, na člověka a to, co ho obklopuje ... ...první přečtení nic moc, druhé už mě donutilo přemýšlet ...nad životem a to mám ráda, poezii vyjadřující život, život vyjadřující poezii.

No... Nač se namáhat s celým dílem, když stačí pár slov. Hm, takhle bych možná mohl během hodiny informatiky, když se učitelka otočí zády, sesmolit dva, tři články... To by teprve byla efektivita tvůrčí práce...

Na druhou stranu, abych nebyl tak zlý, na třeba Borovském si nejvíc vážím epigramů a ty taky zrovna nelámaly rekordy v délce.

Tento fragment není špatný, jen je to pro mě prostě jen fragment... Možná být jich víc najednou vydaných v jednom článku, mělo by to větší váhu.

Jak bych to vyjadrila par slovy ... - Nic mi to nevzalo, nic mi to nedalo.
Na jedne strane se zda, ze je to opravdu basen o krase, jedinocnosti a vzacnosti kazdeho zivotniho okamziku, o pomijivosti a nadeji. Tema lec omsele a mnohokrat zpracovane, avsak aktualni a vecne...
Na druhe strane mi v basni jaksi chybi "grady",nejaky prizvucny bod, resp. postoj autora. Nejevi se mi to jako basen "s otevrenym koncem" - konec je prece zrejmy: gravitace funguje, kapka na zem spadne, jeji osud je zpeceten. Tim padem posledni strofa vyzniva nikoliv jako projev nadeje, ale spis jako projev odevzdanosti, ba dokonce
jakesi lhostejnosti vuci tomuto osudu...
Nemohu vnimat basen jako vskutku udiv nad krasou zivota, resp. jako vyjadreni pokory vuci jeho pomijivosti - brani mi v tom zvolene vyrazove prostredky, na moje gusto prilis slabe a chude.
Navic sdilim Jakubuv dojem: cele to pusobi jako vytrzene z kontextu, jako cast neceho, nikoliv jako samostatne dokoncene dilo.