živé konstatování na počátku básně je mi velmi blízké a rád jej užívám i ve svých básních

poté další pět veršů kombinuje několik obrazů do sebe, barvu poddajnost snad i odevzdanost osudu) smutek až ,i tyto verše narušuje jaksi vetřené slzy, které už nejsou třeba, vše je v tom tání

dvakrát negace, nevím z jakého důvodu ses k tomu opět vrátil ale nezpochybnuji význam tohoto prvku

jelikož jsem popřel slzy = zkuste si je vypustit jako celý verš, mohou bílé sněženky kanout mezi třešinky? Jistě, nikde jinde ale v poezii to možné a je a stále budeme mít na mysle jeden a týž obraz

Konec? standardní a nastavený tak aby ukončil a nic víc, myšlenka je rozprostřená po celé básni, čili postrádá nějakou výraznější pointu, to je také menší mínus básně

dnes hodnotím 1,7

Je pusto
(první verš jakoby předznamenal ty zbylé, mám dojem že návrat k motivu už je jen takovou labutí písní něčeho co mělo být jasně definováno)
V konejšivých řasách
ustrašené pastýřky
tají tucty
němým soudcem
popravených sněženek
(tohle bych řek je taková nijaká účelovost, omáčka, a soudce co popravuje se mi nelíbí to spojení)
a bílé slzy pokory
jenž nikdo z tváří nezlíbá
jenž nikdo láskou nesetře
kanou do údolí
(obraz sněženky/slzy je dobrej, i anafóra tady sedí ale to je všecko)
dvou rudých třešinek
dvou krvácejících ňader
(tady mi to opakování na počátku verše nesedí a ani výraz toho dvojverší mi nepošil)
Ukřižovaného Kaina
(hehe, sem vymyslel takovou reality show, ukřižuj si svýho krista, vyber stranu a můžem hrát)

Ahoj Pavle, děkuji za komentář, už si všichni oddycnem, už se blížíme ke konci... Ty sněženky se mi s odtsupem času pořád líbí, musím říct. zatim ahoj

Má to zajímavou návaznost a závěr taky není špatný.
Částečně to působí nostalgicky, jen u všech básní mi
něco chybí: černý humor, humor jako takový,
který by odlehčil tíži prolínajících se bizardních obrazů.

Možná je to směšné. Svým spůsobem mi ten popis
připomíná vykreslení prostředí Herbertem Phillipsem
Lovecraftem. Jenom tam není Cthulhu ale ukřižovaný
Kain.

Ahoj jehlaspichlas, jsem rád, že ti můj Ukřižovaný Kain něco připomíná. A jsem taky rád, že mluvíš o tom črném humoru, myslím si tedy, že by se k těm obrazům příliš nehodil. Na druhou stranu, v příští části něco jako humor je. Ale spíš v takovém krkolomném vyjádření lidské lhostejnosti, možná je to cynismus, nevím. Uvidíš. Děkuju, měj se ahoj