metafory básně jsou povedené, ono být pořezán vlastním rukopisem, je pro představy obrazů napomáhajícím prvkem básně...

i toho tvého "s" ses držela a dbalas slov, kde nebylo po "s" další ostré písmeno - čili nadpis jsi splnila

stalo se pro mě horším přesněji určit stěžejní místo básně, protože v počátku je motiv, ke kterému se vracíš v poslední části a tyto dva rozděluješ motivem rozvíjejícím jinou otázku básně /byť se tam opět objevuje "pane"/ přesto je nejvíce výrazným partem veršů oslovení osoby, čili zase jsme velimi blízko básni rozhovorové :)

koncepce básně je čaosvě spořádaná a nerozházená, verše jsou tvárné a hovoří se s nimi pěkně /když se mi při hlasitém mentorování dostávaly na konce rtů/

jen mě mrzí to zakončení. tak dobře rozejtá báseň a končí lacinějším zakončením, které působí uměle, jako kdyby v tom rozhovoru došlo ke zkratu a začalo se "plácat o blbostech" /toto ber taky jako metaforické přirovnání :o) /

děkuji za vložení básně, myslím že čtenáře zaujme a odnesou si zní mnohé pocity já hodnotím 1,3

Toto je výborná kousek! Pro mě zcela jednoznačně 1, především proto, že jsem si ji odrecitoval nahlas. Krásně zní, krásně bodá do uší. Jen tak dál!

žeby v poezii už okurková sezona?

Výborný závěr! Výborná myšlenka! Pěkné zpracování ....
Mi to připomnělo jednu moji současnou věc ...

sem takovej trochu rozpačitej, asi se mi to nelíbilo
důvod
jedno jediný sousloví "psané psace"
(ale to je jen ryze subjektivní a ještě k tomu okamžitej pocit)

U psané psace jsem se taky trochu zasekl, ale kdybych si to nepřipomněl jardovým komentem, nezmínil bych to. Zase zvláštní forma vyjádření myšlenek. Zostřování písma.. a přitom pořád stejná ruka... asi kdyby se mě někdo zeptal, zdali jsem to pochopil, řekl bych, že ne, ale právě to je na tom to krásné.