Tuhle básničku snad na tuto stránku dostalo něčí vnuknutí. Nebudu rozebírat její myšlenku ani zpěvnost či vázanost. Přišla prostě včas. I my tady jsme někdy nevidoucí, bohužel - a má to co do činění se špičkou vlastního nosu. Nebuďme neprozíraví a nevlídní, neničme nadšení a touhu. Špatné časy přicházejí a odcházejí, zkusme se napřed zamyslet a pak jednat, zkusme se pochopit a rovnou neodsuzovat, pokud zrovna nestojíme na stejné čáře. I tady je milosrdný čas - a ten ukáže. A věřte - je to jenom v nás, v naší přizpůsobivosti a pokoře.
Omlouvám se Miladě za to, že pod její básní jsou má vyjádření ne k ní samotné, ale k Postřehu jako takovému. Nejsem redaktor poezie a neumím básně rozebírat jako Pavel. či jak je bude rozebírat Hanka, které přeji tímto hodně úspěchů. Někdy musím i přiznat, že jsem možná mimo. Tady v tomto konkrétním případě vím oč jde, je velmi jasná anotace a srozumitelnost textu nechybí. Líbí se mi.

Nekomplikované, "klasické", rytmické, prostě povedené. Taky mi to sedlo.

možná bych se vyhla tomu patetickému konci "vždyt já na tebe čekám" ... /upřímně mi to připomnělo, jak poslední dobou slýchávám na ulicích Brna týpky s mikrofonem, jak vyřvávají: "Bůh Vás miluje" a bla bla bla ... /ale vlastně mi to až zas tak moc nevadí,možná jen špatná asociace, ta báseň má pěkné poselství a rozhodně se ti jej podařilo vyjádřit kvalitně ... ještě mě do očí praštilo "vzdal jsi se" .. není správně .. "vzdal ses"?

Vzdal ses je zkráceninou původního tvaru, a správného: vzdal jsi se.

:-) Histes to řekl za mně. A taky "vzdal ses" by mi tam nešlo rytmicky. Co se týká toho "já na tebe čekám"... není to žádné poselství hlásané v Brně či kdesi jinde. Je to prostě jen "informace" pro někoho, kdo si třeba vůbec nevšiml, že já tu na něho opravdu čekám :-)) Některé věci prostě musíme říci nahlas :-)

jojo, to je jasný, že by to nepasovala rytmicky ... spíš sem něvěděla, jestli jsou správně oba tvary:)
ve zbytku sme se vůbec nepochopily, to s tím Brnem bylo přirovnání .... je to celé psané jako by pro kohokoliv, kdo se zastaví, už jen tím, že tam není žádný kontrétní prvek, něco, co by charakterizovalo určitého člověka víc, než že asi moc nevnímá svět kolem sebe, tedy mi ta poslední věta přišla taková skoro až spasitelská (ne nutně z náboženského hlediska, i když i takhle se dá pochopit) ... neříkám, že je to špatně, viceméně se to i k celkovému rázu básně docela hodí, jen hodnotově pro mě nění ta správní tečka, protože v asociacích mě přenesla právě k lidem, kteří si myslí, jak je svět krásné místo, když člověk otevře oči a vyleze ze shcrány,do které se schoval ... nechá si pomoct a všechno bude ok, ale takjednoduché to není, bohužel ta tvá báseň ve mě vyvolává prvě tuhle černobílost ... možná je to určitou naivitou, kterou z toho cítím, ale každopádně je pěkná

a aby se předešlo dalšímu nepochopení:D ... chápu, že ve tvých myšlenkách je to klasický případ hledání lásky:D/ konkrétního člověka, co někde po světě chodí, ale ještě ste na sebe nenarazili ... jen celkové vyznení básně na mě působí právě opačně (proto můj předešlý komentář, abych to dovysvětlila) ... loučím se a těším na další:) E.