"Dávaje přednost kráse mimolidského vesmíru hvězd, mořské žuly, jestřábů a volavek před lidstvem, veden svou vlastní nespolečenskou povahou, aby pln důvěry necítil lásku k překypění společenských center, chorobně citlivý k bolesti, jak ji dědí tělesnost, postavil se tento básník otevřeně a poctivě čelem k problému konfrontace s člověkem, jehož vede vlastní vidina z dosahu lisdkosti, ale přitom je stále tažen nazpět svou touhou podat ruku svým druhům, z větší části ztraceným a slepě tápajícím v labyrintu utrpení a bolesti. Ukázal lidem temnotu srdce i zářící výšinu odvahy a vytrvalosti a také krásu vnějšího světa a ukázal jim to v sebeobětování, pro které chtěl rpzbít atom na sebe soustředěného lidství. Málo básníků mělo vyšší vidinu, více síly a čistší srdce..."

Profesor Lawrence Clark Powell: přítel a znalec díla R.Jefferse