Musím říct, že mi to něco dalo. Největší zážitek je asi z poslední básně. Znáš Radovana Jursu? Hodně mi ho připomínáš. Ale píšeš trochu víc lyričtěji než on...

doposud jedna z nejlepších co jsem od tebe četl, jsme rád že pamatuješ na Jana Skácela on by z této poezie měl stejnou radost jako já......

Pořád říkám skolde,že jsi básník od Pánaboha....velmi silně působící a dokonale postavené...

Četl jsem s odstupem 2x. Je to minicyklus, který spojuje jakási nostalgická linka. Nehodnotím onu logickou hádanku, nerozumím těmto věcema pro mne znamená nepříjemný zádrhel. Za velmi hezkou považuji Ostravu, alespoň tak, jak jsem ji četl, také ta bez názvu o železobetonových tyčích je pěkná, a hezká je i závěrečnám až na to - odešel mi táta. Zde, pokud je to bezprostřední skutečnost, pak ji přijímám bez výhrad, a stejně tak bude přijímána v čase, budeš-li respektovaným básníkem. Pokud má mít báseň nadosobní rázm pak je to zbytečné citové vydírání, poněvadž i bez toho je opravdu krásná.
Pokud jde o Skácela, tím - po selsku - dáváš básničce výraz, který, myslím si, k této krajině, už nepatří.
Hezký je také Leden s beskydským ránem, mi se líbí velmi, ačkoliv, je-li ti do 30 let, pak tě podezírám, že se opírášm podobně jako ve Skácelovi o něco, co jen obtížně může vyrůstat z tebe. Nicméně může.

To si necham na zitrek -) Nebot je to lahudka.

Tvůj cit pro poezii je opravdu obdivuhodný klobouk dolů