možná to zrovna nebude můj šálek čaje (jak se tady a všude jinde říká), ale i když jsem báseň četl vícekrát (a docela rád), tak mi to nedalo nic hlubšího, jen pocit z vysoce inspirativního místa, což je pro každého individuální, někoho nadchne kavárna, někoho hnusný pajzl na předměstí, někoho pařez v prostřed lesa,....
nuže, ale líbilo se mi že od začátku do konce máš jasno v tom co chceš napsat a jakým stylem (styl se může zdát chudý, ale po bližším pročtení, rozhodně není)báseň se pro mě hezky zvukově nese (např. hned první verš), decentně jsi použil rýmy, což umocňuje prožitek
s čistým svědomím 1,6

Myslíme si, že je to skvělý text. Trochu nás ruší jen první dva řádky, ale pak text plyne lehce - řekli bychom až Mikuláškovsky plynule - hlavně tedy zákostelím nám evokujete Mikuláška/Skácela převelice- a zakončuje se do Hruškovské přímé reality.

Líbí :) začátek je pro mě trošku rušivý element ale potom se verše rozjedou a jsou krásně plynulé......tak mimo mísu mi to připomělo jednu nádhernou anglickou kavárnu s kulatými stolky a výbornou bílou kávou:)

Jo, je to hezké, ale tak, si nemůžu pomoct, právě těch mikulášků a skácelů, jak řekl mněsto, je tolik. Ale to je můůj problém;)

Taky mi nesedí první dva verše. Samy o sobě jako obrat nejsou špatné, jen ve srovnání s tím, co následuje, bledne síla sugestivnosti, jež jako suché konstatování, nestačí dechem zbytku. Navíc mi poměrně hodně vadí zdrobnělina stolků ... více bych uvítala stolů a co mě nejvíc zaráží, přestože obvykle logiku do básní netahám, protože v poezii je dovoleno vše, nemůže mi přijít na rozum, proč zrovna v období, jak píšeš prosincovém, kdy listí se loučí a káva voní, kdy lidé hledají teplá místa, aby nemrzli venku a je jim potěšením usrkávat z hrnečku s čímkoliv horoucím, se kolem kulatých stolků proplétá ticho ... Vlastně mi to tu báseň činí zajímavější, nutí mě přemýšlet … Evidentně to nebude jen tak obyčejné místo, které tě inspirovalo, ani obyčejné ticho, které se proplétá ...tedy pokud ta báseň vůbec mluví o kavárně. Dílo, stejně jako minulé hodnotím vysoko, je to přesně můj šálek kávy, bílé jako sníh, co se lehounce snáší na střechy jazyků.

To místo už dlouho neexistuje...Proto je tam motiv ticha i v období, kdy by mělo být rušno a veselo pod střechami kaváren;)

:))))))) to pak ano