Milý Ondřeji, tato báseň se Ti povedla. Mám jedinou připomínku ad hoc k prvnímu verši /na loktech opeřených větrem/. Tady sémantická rovina básně pokulhává.
Dále ovšem nemám co dodat. Miniatura je výstižná, stylisticky přesvědčivá, má atmosféru a cit pro slovo. Co na tom, že až příliš připomíná Péťu H. Však Ty se najdeš... :)

Á propos, může mi někdo ze ctěných redaktorů sdělit, proč báseň dnešního data vydání je zařazena kamsi doprostřed mezi věci, které jsou zde již dva, tři dny???? Je to nelogické a samozřejmě nespravedlivé. Jsem zvědav kolik lidí si ji najde jako já!

Neboj, co nevidět bude tento hřích napraven.

Kdepak Milane Hruška...To mě ani nenapadlo. V tomto směru chci být jen tím tichým básníkem. A Hrušku jako příměr? To není přece správné mě k někomu takovému rovnat...

Chápu tvou odpověď. Víš sám na koho Hruška navazuje, kterou cestou směřuje. Pravda je ale taková, že jména těch básníků se nehodí ani jmenovat, v souvislosti určenosti trendu či směru. Spíše jsem pomýšlel na někoho současného. Napadl mne on a ono to tam skutečně je. Ačkoliv třeba budeš říkat, že vůbec ne vědomě, pokud jsi jej četl pozorně, těžko se to z těla setřepává (jako teploměr v horečce). Ale v poezii může být vše úplně jinak. Pravda. Zejména v té dnešní. Kdo rozliší dnes nějaký směr, a epigona od originálu. Kdo je to epigon? Ten kdo si vezme myšlenku, či ten kdo si vezme formu? jak hodně je toto rozdělení důležité v soudobé poezii? Chtělo by to důsledněji zde nad poezií rozprávět, abych se v těch komentářích nemíjeli nad jednotlivými slovy, nevědouce o jejich skutečném smyslu.

Chápu tvůj záměr. Už tomu rozumím, díky za přiblížení.

Epigon...to je velice těžké vůbec zhodnotit...nevím, jestli mám být následovníkem, pokračovatelem, někoho... Dnešní pisatelé jsou tolik zatížení vzory minulých autorů, že pak je velice složité přijít s něčím převratným na trh. Ne kvůli tomu, že by to třeba nebylo originální, ale proto, že uslyšíš to klasické "to už tady bylo"... Jistě, všechno tady bylo, ale ne v té generaci, která zrovna vydává. Ale co pro to udělat? Zavřít knihy do archivů? A být bez inspirace? (Vidíte to! Inspirace!) S tím se dle mého mnohem hůře vyrovnává literární kritika než autor. Kritici mají na svědomí dvojjakost v hodnocení. Něco, co se náramně podobá Skácelovi, vyjde a je to splyto od vrchu dolů, za pár let vyjde další věc, opět se skácelovským námětem, ale těmi samými lidmi je to přijato kladně! Tož kdo je pak tady hňup?...

Když už mám být s někým spojován, tak raději se Skácelem. Hruška, to je sice pěkné, ale nechci zobrazovat drsnost Ostravy, když žiji v Opavě, která přetéká poetičnem ne tak trudným, jako Černé město... Raději s Janem...

autentická melodie básně, to je pro mě její hlavní přednost, dále ses snažil o jiná slovní spojení chtěl jsi zachovat souvislosti obrazů aby to nebylo úplně mimo mísu to též chválím, obzvláště mě zaujala pasáž

a stíny obcházely nás tiše,

hrály si s pomalou chůzí.

"obcházet a chůze" natolik podobné a jinak užité, zaujalo

příjemně jsi to i zakončil, koresponduje to se začátkem i když to vypadá zase jinak

nelíbí se mi ovšem opakování "ještě" to druhé bych snad upravil na:
"stále bys...."
"domů" bych nedával do přesahu ale nechal v jednom verši, rytmu to neublíží

1,3

Mi se druhé "ještě" líbí, graduje. Podobně mě zaujal 3 verš. Trochu mi to připomnělo scénu z Miyazakiho pohádky Sen to Chihiro no Kamikakushi, kde je svým způsobem tento tvůj verš ztvárněn animací. Je to upřímné dílko s atmosférou a příjemným rytmem. Co mě ale zaujalo nejvíc, mým uším šumí oním větrem z prvního verše díky množství "ch" na tak krátké ploše.

Ups, ach ta paměť, Miyazaki to sice je, ale Howl's moving castle.

Milý Ondro ta báseň se ti opravdu povedla. Nelze ji opravdu nic vytknout. Má určitou náladu. Je zvukomalebná. Gratuluji. Jen tak dál. David.Bátor.

Hezká, opravdu hezká.

Přidávám se k pochvalám.