Čech si viníka najde vždycky...
"Tak nevím, tos musel myslet zrovna chleba? Podívej, kolik dneska stojí a pořád je dražší.
Za komunistů stál velkej, tříkilovej, kulatej, krásně propečenej vosum kaček. A dneska?
Dneska za vosum koupíš co? Maximálně čtvrtinku toho dvoukiláče, co zkysne už třetí den.
Sice na něj nemusíš stát frontu, dřívávejc se čekalo na chleba - na takový žlutý pekařský auto, co vonělo na dálku, vždycky v pátek ráno. To bylo jak obřad.
Když se vzadu otevřelo a jeden se nadechl tý vůně....hmmmm. A všichni celí nedočkaví ve frontě natahovali ruce a zkoušeli, kterej je horčejší. To už se dneska nevidí. Teda, ne že bych chtěla ty komouše zpátky, to ne....ale ten chleba....
Bože, s Tebou je to těžký, žes nevymyslel lokomotivy. Ty si obyčejnej člověk tak často během
roku nekoupí. No já vím, ale dost jsi o něm mluvil. Celejma dějinama se táhne chleba jako nit.
Fakt. Že by se debatilo o rohlíku nebo o hliněným nádobí, to nějak ne...ale chleba..jo a voda.
Ta taky, taky pořád dražší.
Jenže nestojí skoro třicet káčé jako ten vezdejší,co je ve večerce dokonce za třicet sedm. Děs.
No já vím, žes to myslel dobře, taky's to měl...za dobrotu na žebrotu...vím,jak jsi dopadl - poslední večeře a pak šlus.
No, tak se měj, jdu dělat véču. Cože? Jo co k ní. No..zbyl tam guláš od oběda, bude s chlebem.
No vidíš.Zase on!"