přicházíš s tím akorát na čas, včera jsem se o tom bavil s kamarádkou a jsem rád že na to přinášíš jiný náhled (další)

Bůh to vidí, ale nic neudělá, možná je to dobře, aspon budeme mít čas si uvědomit chyby

za sebe můžu říct že tomu šprochu moc nevěřím, i když ledasco z Kunderova děl vypovídá o udávání, což by mohlo být sebereflexí sama sebe a vypsání se z viny (ale podle diskuze s kamarádkou jsou horší způsoby jak se očistit) jak víme Milan Kundera byl nadšeným komunistou, stejně tak i Eva Kantůrková (později signatářka Charty 77) a procitli a vyléčili se oba dva. Později se Kundera přestal úplně komunistům hodit a zbavili ho českého občanství a tak mi připadá že tady se to stalo: fiktivní spis STB, který by navíc nějak pana Kunderu pošpinil a pro případ potřeby by byl vytažen. Nezapomeňme, že komunisti jsou svině s neskonalou fantazií zla.

Padesátá léta si nepamatuji samozřejmě, ale Kunderu v letech šedesátých a sedmdesátých ano, tedy přesněji léta 1960 - 1970, kdy jsem jej hodně četla a také tomu šprochu nevěřím a o tehdejších komunistech také vím své.

já znám vyprávění o panu Kunderovi od mé profesorky češtiny na SŠ, jejím profesorem na vysoké byl Oldřich Mikulášek a často přednášky trávili v hospůdkách :) a ma jedno setkání přivedl i pana Kunderu, chybou tenkrát bylo věřit všem studentům a tak si oba pánové pustili názory bez servítek... pak byli popotahováni na ÚVKSČ a taky na nějakých děkanských poradách, protože doslova pan Kundera mluvil o vyléčení z komunismu, jen tak bych tu frázi nepoužíval, jsou to jeho slova

Ano, věřím, že jsou to jeho slova, myslím, že jich použil i v jednom rozhovoru pro Literární listy koncem šedesátých let.

Aneb přesně tak, jak to napsaly včerejší noviny. Ono to i zní z určitého úhlu pohledu racionálně, ale přijde mi jako velké podcenění autora interpretovat dílo mimo něj samotné. Halas nepsal "čas kostižerný", aby vyjádřil kakofónií úzkost z okupace, jak nám to ve své snaze zjednoduššit si svět, předkládají učitelé SŠ a s každým velikánem to je podobné.

Tento komentář byl vymzán protože nesouvisel s hodnocením díla a ani nerozvíjel diskuzi k němu. Pavel Kotrba

podpořit můžete na
http://poetickej.pilsfree.net/

Mám k tomu 4 nesourodé body:
1.) Poděkování Harr za aktuální příspěvek v tětchto tichých vodách.
2.) Vyjádření souhlasu s prvním tématickým příspěvkem Pavla K., ovšem až na to sloveso ,jsou´ v poslední větě, které bych nahradil za ´byli´.
3.) Spíše se přikláním k tomu, že se toho udání pan Kundera mohl dopustit, přeci jenom jde o nějaké vyšetřování Ústavu pro studium tot. režimů ( navíc je tam ten strojopis). Otázkou je jestli udání není v této situaci nadsazené slovo. Dále to rozvíjet nehodlám, protože osobnost pana Kundery to v mých očích zmenšit nemůže, ale dnešní doba je natolik šílená, že ho tento dohad může docela zdiskreditovat, nemluvě o zmíněné Nobelově ceně za literaturu. Pan Kundera byl zcela prokazatelně komunistou a zcela prokazatelně se z tohoto názoru " vyléčil". Toť asi vše. Každý má právo na názor a na to se vyvíjet a svůj názor měnit.
4.) Chci věřit tomu, že vymazaní Jardova komentáře mělo své opodstatnění. Protože, a teď se vážně nechci nikoho dotknout, nemyslím, že každý komentář musí souviset s hodnocením díla či k němu rozvíjet diskuzi. Na Názor se nedá často jinak reagovat jinak než názorem. No a stejně tak vymazaný komentář nemůže dost dobře rozvíjet diskuzi.

myslím že ta slova mu ani ted nikdo neodpáře, pořád jsou jeho :o)

http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?i d=338846

Praha - Někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka udal podle literárního historika Zdeňka Pešata tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. Pešat to dnes řekl ČTK v souvislosti s informacemi o tom, že Dvořáčka udal spisovatel Milan Kundera.

nelíbí se mi, že tvůj článek v nejmenším nepřipouští jinou možnost, než jakou předkládáš. myslím, že v ústavu pracují odborníci a ať už se zcela shodnou nebo ne, jejich argumentace má jistě větší váhu než ta naše, tedy k věci, než ta tvá. nikdo snad nemůže nikoho takhle závažně obvinit bez jakýchkoliv důkazů, v minulém režimu jistě, dnes ne. v ústavu mají určitě větší přehled o tom, jak poznat skutečnost od falše vytvořeného komunismem, určitě větší přehled než my. tudíž bych se jejich tezí přinejmenším zabývala, tys ji naprosto odsunula stranou. neříkám, že jsem jakkoliv přesvědčená o Kunderově udání, ale myslím si, že posoudit jeho vinu či nevinu nelze jen z četby jeho knih, novinových příspěvků, myslím, že ani ze setkáním s ním samotným ne. a podle pravidel českého pravopisu se píše Vánoce, vánoce jsem tu nenašla. jinak dík ze aktuální téma.

Proboha, co to řešíš s Vánocemi. Chytračit s pravidly... Za komunismu se význam vánoc snížil pouze ponížením úvodního písmenka. Ještě když jsem byl v 6. třídě..tj asi 8 let zpět, byly možné obě varianty, tedy Vánoce i vánoce. Jak to je dnes, to netuším, ale není to jedno?

Nelíbí se mi ten typicky český přístup, který u tebe z komentáře cítím. ALE CO KDYBY JO? To se mi hnusí...

I kdyby ano, to není naším předmětem řešení, je to na panu Kunderovi a těch, kterým případně ublížil. Není to věcí národa. Jen proto, že je to slavný autor.

To bychom mohli řešit proč 2/3 národa udávalo další 2/3, přičemž jedna třetina byla kouzelným průnikem.

Richard.

Článek se Ti líbit nemusí, předložila jsem svůj názor, Ty máš zase svůj. Nešlo vůbec o čtení jeho knih či noviny, o vánocích či Vánocích jsem nic nepsala, nevím, proč to slučuješ.

Hlavně, že píše úžasné knihy. Co víc? Že v některých knihách může být proti režimu, i když sám mu třeba posloužil? O to víc to odráží absurditu doby. Hlavně, že píše úžasné knihy.

Já se osobně přikláním k názoru, který byl pronešen hned ze začátku kauzy v TN, kdy bylo zhruba řečeno, že jen málo autorů je jako nebe bez mráčků, takže je dobré oddělit autorův literární a tvůrčí život, neboť by bylo zjevnou hloupostí komparovat kvalitu tvůrčí s kvalitou personální. Kvalita Kunderových děl by se znehodnocovala dost těžko a já osobně jeho knihy rád mám, ale Kunderu jako člověka ne. Vadí mi jeho přístup k České republice, to, že nechce, aby byly jeho knihy překládány do češtiny, aroganci vůči českým médiím apod. Podle mě jde o člověka, který část života prožil v hořkosti z toho, že s ním bylo pěkně zamáváno; který radši všechny obyvatele ČR naháže do jednoho pytle a udělá na něm smyčku.
Ale tu Nobelovu cenu mu přeju, tu si zaslouží. Pokud se tak stane, pro mě stejně zůstane jediným českým (československým) držitelem Seifert, neboť (promiňte mi to srovnání) Seifert také byl pronásledován, poté co vystoupil ze Strany, ale nesl svůj úděl poněkud více vlastenecky než Kundera. Ale co, český národ dokáže docela hezky vyloučit "to, má nějakou hodnotu." Na jeden hrob se jezdíme dívat do Nizozemí, na druhý můžeme třeba do Paříže....
P.S.: A děkuji autorce za tohle zamyšlení. Oceňuji hlavně tu aktuálnost.

Harr, opravdu si cením, tohoto článku. Aspoň malý kousek naděje to ve mně nechává - že jsou tu lidé, kteří přemýšlí a nehltají bulvaristické titulky ziskuchtivých novin a novinářů toužícíh pouze po zviditelnění.

Ke Kunderovým knihám - jsou dle mého laického názoru vrcholem české literatury. Vždycky jsem z příběhů cítila velkou přemýšlivost a snahu dobrat se k jádru, nestranit nikomu a neodsuzovat. Je v nich hodně porozumění a dlouhých cest do lidských chodeb rozhodujících o jejich jednání. Možná to není přesně vystiženo, ale pokaždé jsem si odnesla dost - otázek, odpovědí, námětů, inspirace i tichého pokyvování hlavou.

Ke Kunderově postoji k ČR - vlastně se ani nedivím. 17. listopadu jsem ještě kakala do plínek a o 40leté éře komančů vím z vlastní zkušenosti prd. Ale jak to tu vypadá, už dovedu posoudit docela dobře. Ta naše revoluce byla nejspíš dosti podivná. Předlistopadoví uzurpátoři sedí stále v parlamentu, v mnoha případech zoranžověli, zmodrali nebo zčernali, bůh ví. Ti nejrudější se nestydí a bez stresu občas dají najevo, jak rádi mají Stalina, Lenina, Jelzina i Putina. Reputaci nám vylepšují Kočky, mráz, Kožený nebo Krejčíř. Je to holá spekulace, ale z různých náznaků se dá soudit, že jim podobní jen 17. listopadu otočili kabát naruby, zůstaly jim peníze i moc a občas nějaká ta firmička (nebo prádelna - špinavých peněz třeba). Ode dneška máme taky oranžové a pravděpodobně taky rudé kraje. Když jsem si kdesi přečetla názor nějakého váženého občana ČR, který se vyjádřil asi takto: "Podívejte, já dám hlas tomu, kdo mě slíbí, že tahle igelitka bude o polovinu levnější." ... Ale to by bylo na jinou debatu. Stručně - hajzlové nahoře zůstali a lidi jsou taky pořád blbí.

pokračování...

K novinářské etice - dost toho bylo napsáno jako reakce v pátečních Lidových novinách. A já s tím souhlasím. Člověk, který tuhle věc vytáhl (článek jsem četla), není novinářem. Anebo je ale velice špatným. Jednostranná orientace, spekulace, nepotvrzené informace a absolutní vynechání jakékoliv reakce dotčené osoby, takto se to přece nedělá. Navíc takto závažná kauza potřebuje důkladné studování a prošetřování, neboť riziko, že se spleteme v úsudku je obrovské a následky pro danou osobu nezměrné, o čemž se nyní můžeme přesvědčit. Prezentovat něco jako fakt, aniž víme, že to faktem je? Ale co, budou z toho prachy. A prestiž. Problém je, že pro průměrného českého občana je novinový titulek holou pravdou (a co teprv ten v Blesku). A že tu takových občanů je. Asi deset milionů.

K samotnému vydání článku – zvláštní je vydání těsně před volbami – nemělo to zastínit všechny ty nekalosti okolo propagandy jednotlivých stran a jejich menších, či větších průserů? Proč mi jen to datum přijde tak podezřelé. Velká osobnost a příšerný prohřešek – to je dostatečný humbuk...

Být panem Kunderou, tuplem už česky nic nevydám. Nažvanila jsem se už dost a jdu se učit francouzsky.

Pro všechny – je to opravdu subjektivní názor, a tak jej prosím berte.

Presumpce neviny je teoretická poučka, která v praxi příliš nefunguje NIKDE. Nehrajme si na naivky, člověk je jedinečná bestie, která se s chutí "postará o nepovedené zmetky. Nedávno mi někdo v Supermarketu ukradl vozík. A tak, když jsem ho uviděla stát sotva 10m dál, šla jsem pro něj, neboť jsem si myslela, že se někdo spletl a poedjel s ním (byl zrezlý). V tu chvíli se na mě obořil pán, že jsem zlodějka? Že mu beru JEHO vozík? Acože? On jestli je blbý, protože nepozná vlastní vozík? Každý jsme měli svou pravdu, za kterou bychom se hádali do krve a skutečný viník se smál přes pár regálů dál. Celé to vykládám proto, že mi tvá myšlenka s "volbami" přijde dost na místě. Na éru komunismu a její hříchy jsme víc, než citliví, přestože jediný způsob, jak se s tím smířit, je odpustit. Nevěřím, že kdyby si dnes měl každý sáhnout do svědomí, existoval by byť jediný člověk s čistým štítem.

K novinářské etice - dost toho bylo napsáno jako reakce v pátečních Lidových novinách. A já s tím souhlasím. Člověk, který tuhle věc vytáhl (článek jsem četla), není novinářem. Anebo je ale velice špatným. Jednostranná orientace, spekulace, nepotvrzené informace a absolutní vynechání jakékoliv reakce dotčené osoby, takto se to přece nedělá. Navíc takto závažná kauza potřebuje důkladné studování a prošetřování, neboť riziko, že se spleteme v úsudku je obrovské a následky pro danou osobu nezměrné, o čemž se nyní můžeme přesvědčit. Prezentovat něco jako fakt, aniž víme, že to faktem je? Ale co, budou z toho prachy. A prestiž. Problém je, že pro průměrného českého občana je novinový titulek holou pravdou (a co teprv ten v Blesku). A že tu takových občanů je. Asi deset milionů.

K samotnému vydání článku – zvláštní je vydání těsně před volbami – nemělo to zastínit všechny ty nekalosti okolo propagandy jednotlivých stran a jejich menších, či větších průserů? Proč mi jen to datum přijde tak podezřelé. Velká osobnost a příšerný prohřešek – to je dostatečný humbuk...

Být panem Kunderou, tuplem už česky nic nevydám. Nažvanila jsem se už dost a jdu se učit francouzsky.

Pro všechny – je to opravdu subjektivní názor, a tak jej prosím berte.

až se mi to z toho rozčilení povedlo vložit dvakrát

Zdá se, že se pomalu začínáme zase červenat. ODS volby prohrála tak, jak to snad nikdo nečekal, ale, snad je to pro ně dostatečné poučení změnit chování a případně lídra.

Lidi nepochopili přímé důsledky odstavení socanů a komunistů v této vládě.

1. Svoboda médií (když si Paroubek dupne, tak zruší Kotel i Bez obalu. Zatímco za Socanů zrušili přidělené licence, Fero Fenič se svým projektem zkrachoval, tak chvíli po sestavení vlády Topolánka byly upraveny zákony a licence opět navráceny.) Jakoby přišel svěží závan do České televize, reportéři si opět mohli dovolit vyrábět citlivé pořady. Reportér, díky kterému náš projekt získal první grant, byl kvůli svým pořadům na nepřímé přání odstranění rejpalů tehdy vládnoucího Paroubka vyhozen... A nějakým zázrakem od vlády ODS v ČT opět pracuje.

2. Oživení železniční dopravy. Dokonce i na Hradec začaly opět jezdit nákladní vagóny. Pokud sedíte chvíli na jakémkoli nádraží, cítíte se opět jako dříve. Na každý osobní vlak připadnou 4 projíždějící nákladní. Byl to cíl této koalice a přišel. Proč se jím nepochlubí, to netuším.

3. Privatizace ČSA, Ruzyně a Pošty - inu, to se mi moc nelíbí.

4. Slepice strany zelených taky ne. A protijaderná politika.

Takže to jediné, co by mě u ČSSD potěšilo by bylo zachování bezplatného školství, neprivatizování strategických podniků a jasná podpora jádra.

Proč ale přesto dám přednost ODS: pořád to nejsou taková zákeřná hovada a blbci, proti nimž se nedá normálními prostředky bránit. Svoboda médií. Na Ratha pomůže opravdu jen pleskanec. Paroubek je další nafoukaná obtloustlá bečka, to jediné, co mě těší je to, že svou bývalou stranu nešetří ani Zeman a jeho přátelé.

Tak a co mě může těšit... že pokud do křesla usedne komouš, máme svoje médium, prostřednictvím kterého ho můžeme pořád zespodu šťouchat do prdele.

Poprve jsem mohla volit, tak jsem sla. A volila jsem Zelene, nejsou teda idealni, vlastne vubec nejsou idealni, ale volila jsem je z toho duvodu, ze jejich program nestoji na PENEZICH. A at lidi nenadavaji na politiky, ze si jen hrabou pro sebe, kdyz sami voli vzdy tu stranu, ktera jim slibuje zdanlive nejlepsi financni podminky. Presne podle rceni, ze jaky je narod, takovou ma vladu. To byl jeden z mnoha duvodu, proc jsem volila Zelene. K tematu clanku to neni, ale kdyz uz jsi to nacal ...

Sedím u televizního pořadu "Otázky Václava Moravce" , kde se,s prominutím, vykecávají vítězové i poražení a předhánějí se v házení horkého bramboru na oopačnou stranu kurtu. Nikdo není vinen, (všichni mají nahrabáno) a svaluje vinu za ekonomickou situaci, kriminalitu, nesolventnost státu, americký radar, vojenskou podporu v Iráku, Afganistánu, členství v NATO, vstup do Evropy apod. z jednoho na druhého.
Dle mne: je skoro jedno, kdo nám vládne, protože ve finále je to stejné. Voliči zvolili stranu s největšími sliby, které nikdy nebudou splněny, další 4 roky si budou říkat, že opět naletěli. Je to pořád stejné, blbost lidí přetrvává a naše podlézavost silnějším státům také. Kdysi řekl Palacký, že vidí naši historii v neustálém střetávání češství a němectví. Měl pravdu. Ovšem my jsme se z němectví vymanili, nejen vlastní zásluhou, ale v podstatě od konce druhé světové války jsme skoro všechny síly vrhli na rektální alpinizmus státům, které se tvářily vítězně a my jim byli tolik vděčni. Dvakrát za tu dobu jsme ukázali světu, že se dokážeme postavit na vlastní nohy, že nejsme jen ovce, ale bohužel dlouho nám to nevydrželo. Oveckost znovu zvítězila. Pražské jaro ukázalo cestu, jak z toho marasmu vylézt, ale hrozba z východu nás zmrazila na dlouhých 21 let. Samet ukázal chyby systému, první vláda změnila k lepšímu, co se změnit dalo, upravila spoustu zákonů a opravdu byla práce této vlády vidět Souhlasili jsme i s tím, že si budeme muset sáhnout na dno sil a ve svých nárocích silně ubrat, protože 44 let nepořádku se za rok nespraví, jenže pořekadlo "Chudoba cti netratí" byla jen pro nás dole. Každé další vládě šlo jen o vlastní kapsu a dnes není z čeho brát. Bohužel, každý se od r.1989 naučil, že košile je bližší než kabát. Na bezcharakternost jistých doplácí většina rezortů, ale hlavně ti, co volili v dobré víře.
Pana Kunderu dnes chápu, chiquitě děkuji za názor, Histesovi též. Souhlasím.

Dokud nám to médium nezakáží, neznárodní a nepošlou nás na Sibiř hledat uhlí pro cara...

Já mám výhrady vůči oběma stranám... je to tak trochu modré snobství a oranžový populismus. Ale radši to modré snobství než se vracet k dobám dinosaurů. Bohužel lidé dnes pro slib blaha (ač je viditelně nesplnitelný, leda že by měl Paroubek kouzelnou bradavici, kterou umí vyčaravat všude chybějící a rozkradené finance) udělají ze sebe i paka. Nemluvě o tom, že jim nevadí očividné spojení s mafií a komunisty.

A tak se zas můžeme těšit na mizení nepodplatitelných a přínosných novinářů, zakazování licencí umožňující pro někoho nepohodlnou pluralitu, kamuflování a vytváření falešných iluzí svobody...

Taky tomu nevěřím. Jen se koukni kolik signatářů Charty a dnešních morálních autorit bylo v mládí nadšenými komunisty. Těžko to posoudíme, byla to zvláštní doba. Lidé něčemu nejspíš potřebovali věřit po těch dvou za sebou následujících šílených válkách. Bohužel v takových dobách vždycky vítězí vyčůránci, co využívají situace. Naslibují hory doly, namalují krásnou budoucnost - zní to hezky, ale je to buď šílenost a pomatenost (viz Hitler) nebo vypočítavá moci a ziskuchtivost (viz komunismus). A možná tu takovou dobu máme teď taky - všemožné volby ve světě to dokazují - přišla finanční krize a populisté mají najednou navrch.

Já ani nevím jestli jsem citliví na hříchy komunismu - spíš falešně citliví, pranýřujeme tu všechny možné mediálně známé umělce, intelektuály, osobnosti, které ač mají určitě spoustů vroubků, vyvážily je svými díly a aktivitami. Nehchtějte mi tvrdit, že v řadách podnikatelů s dobrým postavením a zalovených politiků nikdo takový není. Místo abychom skutečně reflektovali společnost, pliveme špínu po těch, co se vlastní prací někam dostali. Ale to je přece typický závistivý čecháček.

Naprostý souhlas. Dobrou polovinu svého věku tvrdím, že závist je naše národní vlastnost, zajímavé je, že nikomu nezávidíme snahu, píli a trnitou cestu ke slávě či světovému uznání. Ta totiž není vidět. Ale jakmile se kdokoli ze slavných, uznávaných a angažovaných v dobré věc, projeví stejně jako kterýkoli človíček, jež ničeho nedosáhl, lijeme na něj škopky špíny a totálně jej odepisujeme. Toto není nikterak namířeno proti Ústavu pro studium totalitních režimů). Protože navíc ani nerozumíme době či podmínkám, nebo jen tomu, že někdy byly okolnosti k neunesení, zanevřeme s pocitem toho, že konečně můžeme zdůvodnit i své, snad jen sobě přiznané chyby a nicnedělání v době, kdy někteří z těch slavných dokázali nemlčet (Kubišová,Kryl,Nohavica, Kopecký,Suchý) a ačkoli nemáme hmatatelný důkaz čehokoli špatného, (písemné udání, které je nám médii předkládáno jako jasný důkaz o vině pana Kundery, se dalo napsat kýmkoli i v době, kdy ještě nebyla počítačová technika, ale závist a mstivost bujely i tenkrát, i když myslím,že ne tak rychle jako nyní), odškrtneme si jméno jako na seznamu voličů, málem s poznámkou:" no vida, další, ono to s tím jeho vztahem ke komunistům zase nebylo tak..., ...já to vždycky říkal, že každej se vyprofiluje, konečně na má slova došlo... a počkejte on se zase někdo vyloupne...apod. Pořád děláme účet bez hostinského. Kam se ztratilo z Čechů to dobré?
Kdysi jsme byli státem ve středu Evropy a o naší šikovnosti a chytrosti věděl svět. Ve středu Evropy jsme zůstali. Chybí nám vlastenectví a národní hrdost, i když dneska - máme být na co hrdi...krom své historie?

Když tu historii neznáme, nemáme :). Pobavila mě ta kouzelná bradavice pana Paroubka.

No, myslím si, že by Postřehu nedemokratický systém spíše pomohl a proslavil jej. Spousta osobností by se ztratila v davu, nebýt politiky KSČ. Tlak je přirozeným sítem, skrz něj projdou jen ta nejčistší semínka.

Aneb všechno zlé, je k něčemu dobré.

No s tou historií, to zas tak šťastné taky není, čítá se na pár světlých období - první republiky, dobu Jiřího z Poděbrad, či Karla IV. (a teď mě prosím, opravte, jestli jsem něco popletla, nebo vynechala, protože v historii - té vzdálenější nejsem příliš kovaná). Pak se ti schopní rozutíkali do světa, a my se můžeme teď jen divit proč, že se ten úspěšný američan jmenuje Novak;-).

Přidala bych ještě dobu národ.obrození...já vím,že toho není moc, můžeme být hrdi na jednotlivce v různých dobách, kteří proslavili náš národ. Jan Ámos Komenský byl vzorem pro školství na celém světě, krom nás, ale vytvářel svá díla i "školské zákony" v cizině stejně jako mnoho dalších, jemu podobných, kteří byli nuceni opustit vlast pro své přesvědčení. Mám obavy, že toto je našemu státu vlastní - zbavovat se těch nejlepších bez ohledu na to, co je jejich doménou a že to bohužel ještě neskončilo. Vždycky se musí najít oběť, na kterou se svede i nemožné . vlk se nažral a koza zůstala celá.

Protože tato "kauza" ještě trvá, dokládám další odkaz.
http://www.novinky.cz/clanek/153429-svetoz nami-spisovatele-se-zastali-kundery.html