v prvních dvou verších je decentní úvod - to pro mě znamená, že pro Renču není polární záře divoký jev, ale budí to v ní pocit klidu, jenž jí přeji...
další tři verše mi nejdou přes jazyk moc rytmicky, protože je v nich použito hodně dlouhých slabik, ale jako jistý způsob vyjádření obrazu se to dá chápat a ten šestý verš první sloky je plynulý se zvedavým tónem na konci - to už mi lahodí :o)
v druhé sloce se mi nelíbí jen použité slovo "negativy" vždy si pod nimi představuji něco nedodělaného a fádního, proto na mě tato sloka vrhá horší dojem,
ve 3. sloce jsi dala záři hodně rozměrů (jak jsem už jednou psal - báseň je rozvedena do mnoha směrů) a to je pro mě to nejkvalitnější na básni
baseň nezůstává na jednom místě, ale rozprostírá se do jakýchsi palménů, které na konci dodají přijemné teplo a zážitek z viděného a cítěného
hodnotím 1,7

Pro nás je zde přehršle metaforických obrazů. Výrazně to škodí, přitom text postrádá pointu. Obraz za obrazem a najednou konec. Právě polytematičnost těmi metaforami je výrazná chyba. Chce to velmi zjednodušit na úkor této obrazové bohatosti. Použít metaforu tam, kde je přiléhavá a ne všude, kde to jde, pak právě metafora ztrácí na kouzlu a stává se de facto ničím.

ale mělibychom také rozlišit o jaký typ básně jde, nelze všechny básně srovnávat sle jednoho měřítka, pokud se básni (jako je tato) autorka soustředila hlavně vizuální vjem, je jasné, že obraz by měl být vytvořen z převládání metafor, polární záře je zde hlavním motivem a pocity, k ní patřící, až vedlejším efektem, který není třeba rozvíjet v samostatné linii, ale případně souběžně, nebo jej nechávat v pozadí
pro mě jsou zde matafory nanejvýš důležité a že jich je tam plno není vůbec na škodu, ba naopak.
možná se s Harr neznáte osobě a nevíte, jakým způsobem ona píše a jaký záměr je za většinou jejich básní, ale já vím, že za její psaním je dětská touha po umění malovat, kdysi mi říkala, že se nikdy nenaučila krásně malovat a tak se dostala ke psaní, kam kládá své imaginární obrázky a myslím si že tento je pěkně namalovaný.
děkuji vám za kritiku k tomuto dílu, přeji hezký den

My jsme napsali jen náš subjektivní názor.
Nesrovnáváme do jednoho měřítka, jednoduše říkáme, co se nám líbí a co ne a náš názor je zde zcela nepodstatný. Dílo jsme přečetli a cítili jsme potřebuje se vyjádřit.
K Vaší poznámce o tom, že znáte autorku - ostatním, kteří autorku neznají, to také nepoznají, že má autorka potřebu převést to, co jste říkal, do textu. Opravdu je těch obrazů až moc a textu to velice škodí. Jen - je to náš subjektivní názor a jak jsme výše napsali, je zcela nepodstatný.

žádný vyslovený názer není nepodstatný, všechyn jsou důležité a já si všech vážím, jen občas rád diskutuji :o)

vložíme zde jen nepodstatnou vložku.
dnes jsme objevili dalšího skvělého básníka, kterého milerádi doporučujeme - Zdeněk Volf ..na ukázku jeden text -


KMOTREM

Po krvi
jak tání z Beskyd

Když před křtem bratra
prasklo topení
a maminčiny nervy zaplavily byt

Po moči
kterou nemohla udržet

Po slzách
jež táta chodil brečet
k Bečvě

Z Pusteven
přišel Pán

Velice děkuji za podnětná slova, chápu,že pro toho, kdo nezná můj způsob psaní, je to "mnohametaforické" a tím nepřehledné. Zároveň tímto vyjadřuji vděk Pavlovi za vysvětlení mého cítění barev. A opět si beru slova vás obou k srdci.

Ještě bychom doplnili to, na co jsme úplně zapomněli.
- psát o něčem, co jsme v životě neviděli a známe to jen z fotografií a dokumentů - to je přespříliš velký kýč, kor, když se vyjadřujete tak bohatě metaforicky o té "kráse". Zdá se nám to velmi kýčovité, ale co se nám zdá, se nemusí zdát jiným.

To je věc názoru......mnoho věcí mnozí nikdy neviděli a jak jim psaní o nich jde...i s metaforami....ale samozřejmě, je to Váš názor a já Vám jej nevymlouvám....

Vse podstatne jiz bylo receno tajemnym(i) MneSto. Nezbyva nez souhlasit. Basen ma jakysi zacatek, ale chybi ji pokracovani, spad a zaver, postrada nosnou konstrukci. Nebyla-li absence one nosne konstrukce apriornim zamerem, pak dilu chybi spontannost. Prilis moc (obcas opravdu kycovitych) prostredku naprosto zastrelo ucel, smysl vypovedi i vypoved samotnou...
Uz jsem Ti, Reni, nejednou psala, ze Tvoje tvorba je premetaforizovana. Zel, mohu to jen zopakovat. -)

Zdravím Táničko,
vidím,že už jsi zpět,děkuji za komentík...já vím,žes to u jedné básně psala,ale nelze vždy vyhovět....ale fakt se polepším....

Jsou věci, které prostě nemám rád. Třeba hip-hop. Přesto si však i v žánrech, které rád nemám, najdu pár vyjímek, které snesu - v hip-hopu například Mike Shinoda. Obdobně jsem vždycky neměl rád poezii. Přesto jsem si ale oblíbil K. H. Borovského. A teď mi, ke Karlovi, přibyl nový basník, tedy spíš basnířka - Harr. Nesnáším poezii, ale tu tvou kupodivu mám rád téměř bez vyjímky, ať už to byla ta báseň o cirkusácích nebo o válce.

Můžu vám všem přesně říct, co jsem si představil, máte-li Media Player. U prvního odstavce jsem si představil vizualizaci Vodní tříšť (asi za to může jakýsi vyvolaný pocit světle modré barvy a pak taky ten spektralní vějíř), u druhého odstavce se představa pomalu změnila na vizualizaci Noční světla (za to můžou asi ty plameny a protuberance), načež se mi třetí odstavec promítl jako Neonová dálnice, za což jsem vděčen té představě chumelenice nějakých částic a segmentů a pocitem, že se rozprskávají na všechny strany, zatímco já běžím skrze nimi kupředu.

No vida, a to jsem si měl představit obyčejnou auroru...

Jakube,
mnohokrát děkuji,že je Ti moje psaní blízké a velmi si považuji Tvých slov.

Je pravdou, že básni by prospělo o něco méně vznosných metafor, dokonce se mi zdá, alespoň jak to chápu, že se vzájemně vylučují, zejména v první sloce. Pokud ji ovšem dobře chápu. Například číše boků pění a sopky prsů jsou v jedné významové rovině, zamrzlá laguna v protikladné. Nabízí se otázka, jak může zamrznout, když celé tělo je v neklidu. Ten protiklad může být, ale je hodně ostrý. Třeba by už bylo více odpovídající - zamrzající laguna.

Ve druhé sloce bych popřemýšlel o jiném obraze než o tom s hroby a plameny, neb hroby je něco hodně definitivního či silného, a s ohledem na předchozí text, který uvádí, že přece jen není tak mrtvo, to hodně vykřikuje. Rovněž bych ve druhé sloce vypustil poslední dva řádky, zbytečně dopovídají a opakují napovězené, nemluvě o tom, že verš:

Ledovou palmu napájí lustr
horečkou protuberancí,

je sám o sobě velmi hezký výrazem i atmosférou a je ho třeba nechat vyznít.

V poslední sloce bych popřemýšlel o civilnějším vyjádření verše

prameny vod zvoní vzkříšení

Také bych změnil slovosled - napsal bych "pod voskovou pletí"


Četl jsem některé ohlasy, a i když jsem se ztotožnil s výhradou okolo množství metafor, musím dodat, že báseň je obsahově dobře postavena, a i přes velkou obraznost snadno přístupná, nemá problémy s rytmem a nebojí se bohatšího vyprávěčského projevu, přitom dobře ukotveného do hranic básně. Má kultivovaný žensky eroticý obsah, či takto na mne alespoň působí. Ještě pochválím verš:

Vosková dámo,
jako sen vznášíte motýlí róbu

Je totiž velmi obsažný.