Příběh, který stvořila noční obloha

Z oblohy hvězdy padaly,
cvrčci se s tichem noci hádali.
Hráli tu svou melodii,
o tom jak vlci smutně vyjí.

Asi něco ztratili,
když se z bitvy vrátili.
Tak nezbylo jim nic víc,
než prázdně hledět na Měsíc.

Snad jim Měsíc ulehčí vrátit se zpět,
zapomenout na to, jak krutý k nim byl svět.
Snad budou se zase smát,
na hoňku s ostatními si hrát.

Do ticha dnešní noci temné,
ozvalo se zavytí teskné
a hvězda spěchala zemi vstříc,
o smutku vlků jí něco říct.