báseň plyne velmi pohodovým tempem, střídáš dlouhé a krátké slabiky, libozvučnost se mění v ostrost, pohrála sis i s různými významy slov, jedoduše báseň má zvuk a prvků je v ní hodně, na tu už jsem u tvých básní zvyklý,

v první sloce by po 4. verši mohlo ještě něco následovat, je to neuzavřené, což uvnitř sloky není dobré - klidně by stačilo i jediné slovo, které by tvé mylšence dodalo definitivu.


Lži utonou až k ránu
v závojích celofánu,
...
toto je obraz plný obrazu a to nenásilně vytvořený
Lži - žijí nejdéle, byť skryté, stále zírají kolem a jen na nás kdy jim ten celofán utáheme kolem hrdla
a to bych mohl s hledáním mnohačetných obrazů pokračovat dál, jen at si každý najde to "svoje"


ale dále nazývat Boha lží mi přijde trochu vulgární i když je to tvůj i můj názor ale zase není na místě nazývat lidstvo lháři

beru to jako velmi kvalitní báseň: 1,1

děkuji ti za komentář, s tím 4. veršem naprosto souhlasím, ale všimla jsem si toho až teď a už to nechci měnit. jen by mne zajímalo, jak jsi došel k tomu, že nazývám Boha lží? to mi připadá dost zvláštní, chtěla jsem vylíčit svoje pocity z jedné noci, kdy mě strašlivě sžíralo svědomí a až k ránu to polevilo. Bůh měl hrát v textu výhradně kladnou roli. ráno mě napadlo, že je mi líp, protože jsem s ním strávila noc, líbí se mi mnohovýznamovost tohohle spojení. tak takhle jsem to myslela já. mám ráda, když si poezii vykládáme různě, byť naprosto protikladně.

Báseň plná obrazů a myšlenek, tak na mě působí, podle Tebe :"Bůh se prý dívá zvenčí".....podle mne si dívá zvenčí pořád...

Ja jsem to cetla jiz nekolikrat v preview. Urcite mam co k tomu rici. Jen pockam na dalsi osobni nazory na boha, pak se vyjadrim komplexne, abych nemusela psat 8 komentaru.-)

Konecne jsem si udelala cas na nejlepsi poeticke dilo, ktere jsem cetla na Postrehu.
Dle meho laickeho nazoru je tato basen ne-li prulomem, tak alespon vyznamnym meznikem na tomto serveru.

Poprve objevuji dokonale souzneni mezi nazvem, anotaci a obsahem. Ocenuji, ze autorka zvolila tema ... ne zrovna oblibene. Priznejme si, kdo z nas miluje konfrontace (nebo jen setkani) s vlastnim svedomim ... Autorce se povedlo dokonale, autenticky, verohodne a pusobive vylicit takovou konfrontaci ve forme nikoliv prozaicke (to umi Cristina Grofova), nybrz poeticke.
Dal: obdivuji nejenze naprosto nektrelou, ale spis nikdy nikym nevyuzitou (cti ojedinelou) metaforiku basne a zvolene vyrazove prostredky obecne.
Lec basen pojednava o tom, co clovek vnima jako "niterny diskomfort" (i kdyz mi bylo nedavno sdeleno, ze "metaforika slouzi vyhradne pro opevovani krasy zivota -)), celkove basen vyzniva tak, ze hrdinka (nebo autorka) nalezla v dusledku onoho "stretu" jakysi novy operny bod "inside"...
Vnimam to coby dilo, ktere ma obsah a pointu pro kazdeho - tudiz je smysluplne, dilo, v nemz autorka opravdu ukazala, jake to je, pracovat s basnickym vyrazivem.

Jedina vec, ktera mi vrta hlavou, je "zvenčí - tančí". Mozna je to tim, ze ja slysim to, co Cesi neslysi nebo Cesi slysi to, co neslysim ja. -)

Co se boha tyce, domnivam se (! muj soukromy nazor!) , ze
zadny buh venku neni. Globalni energoinformacni pole nam nabizi prehrsel vseho - jen si vem! Pouze ono svedomi - dle meho nazoru je to totez, co Buh - nam radi, co si mame vzit a co ne.

Perfektni dilo. -)