v každé tvé básni je pozorovatelný styl kterého se pevně držíš, započneš a pak se vracíš v jiném obrazu k prvním myšlenkám, což z básně dělá cyklus obrazů ve kterém se jen těžko čtenář ztratí

v 5. verši první sloky bych upustil od zdrobněliny

jsme spokojený v plynulým rytmem básně, jsem spokojen s melodií veršů, nic mi zde nedrhne

1,1

Tak tuhle já můžu. Myšlenka básně je mi srozumitelná. Líbí se mi kombinace slov směřující k výslednému obrazu, který v sobě přináší zamyšlení a co je důležité - nevtíravým způsobem. Dobrá práce.

Přijde mi to jako dosti naivní veršovánka. Nelíbí se mi ty nešikovné rýmy, nelíbí se mi slovo sebevrazi a nelíbí se mi ani jako motiv básně, nelíbí se mi obraz čínské čtvrti ve spojení s chlebem. Ale nejhůř hodnotím ty rýmy.

děkuju za komentář. k těm pochvalným není co dodávat, ale tady bych reagovat měla: téma sebevrahů (nikoliv sebevraždy) se mne, ať už skutečně či metaforicky, silně dotýká a tak o něm píšu. nikomu se líbit nemusí, nenutím. ale o chuti do života píšeme tak trochu všichni a myslím, že není od věci dívat se na obě strany mince. i kdybych byla (jak myslíš) naivní. spojení chleba a čínské čtvrti mne baví: nejde totiž jen o tohle, multikulturnost a prolínání náboženství z jiných kontinentů do evropy mne baví, baví mne, jak se v tom nikdo z nás nevyzná a tak jsem to zmínila. hodně se o tohle téma zajímám v kresbě a sem se jen prolnulo.
ještě jednou dík za komentář.