Zajímavá báseň co do myšlenky i zpracování. Je jasně čitelná. Cos chtěla vyjádřit, tam je a nikterak levné, ani podbízivé. Velice se mi líbí název a metafory na spínač a výtah. Spojení slok je zajímavým odrazovým můstkem pro ohryzek, ale osobně mi tam nesedí. Stejné pocity mám u tapety bez vroubků. Pár poznámek bych měla k formě, ale v tomto ohledu jsem amatér, tzn. nechť mě jiní s radostí opraví:) .... Dle mého by bylo ještě zajímavější toto zpracování ....

Mluvíš naprázdno
jako spínač v místnosti
s prasklou žárovkou.
Slova ti jezdí v ohryzku
a výtah, CINK -
sedmnácté poschodí,
u srdce nikdy nestaví.

Rytmus by byl uspořádanější a ne tak roztříštěný a celkově by báseň působila kompaktněji.

první sloka je jednoduchá, až taková směšná, čelt jsem od tebe i lepší vyjádření obrazu, ale i tak má svůj smysl i řád a bez pokračování by byla opravdu prázdnými slovy, oceňuji zakončení verše, tento způsob je velmi příjemný mému jazyku, co bych vytknul je slovo "místnost" dlouhá slabika verši neprospívá, co třeba "pokoj" nebo "hala" - ale to si myslím že by bylo už příliš prostorově prázdné a z obratu by se stal kýč, přeci jediná žárovka v hale je nic, takže halu navrhuji jen z hlediska plynulosti, ovšem někomu se to může zdát jako dobré

"spojovací část" se ti tentokrát velmi zdařila, je odkloněná slovně od tématu, ale naprosto s ním souvisí

v poseldní sloce vidím jedinou nepatrnou chybičku - "ale nikdy"
je to v tomto případě docela násilné vyjádření, naléhavost se dá vyjádřit jemněji a sama uvidíš, že se v podstatě nic nezmění, jen se jinak uskupí
"a nezastaví se u srdce" ponechána je jistá otevřenost, vždyt se přece nezastaví, jede dál, to "nikdy" je hodně přímé

báseň má celkově, co říct i když si myslím že nic velkolepého nepřinesla, ale kdo by chtěl něco velkolepého, když máme obyčejné životy, čili dobře Barborko :o)
1,8

Tak nejvíce se mi líbí "cink sedmnácté poschodí
ale nikdy se nezastaví u srdce.. "

Zbylá část už mě tolik nepotěšila

Ta báseň zdá se mi hrající... Poslední sloka krásně zní, když si ji člověk odrecituje nahlas, zkuste to. Jinak chválím Barboro:):)

mám pocit, že se tvá básnická zručnost vyčerpala už tvorbou titulku. jsou tu určité zárodečné momenty slušné básně (výtah, pecky), ale jsou nedotažené (pecky - bylo možné rozvést myšlenku - co je pecka v člověku, proč hnije ono jádro pudla), nebo rozvedené k dětské směšnosti (výtah staví u srdce). celé je to jednoduché, příliš laciné.

Děkuji za komentáře, souhlasím, že básně, které mám tady na Postřehu za moc nestojí. Nevím proč, ale ty, které se mi opravdu líbí nikdy nevyjdou. Proč neprojdou skrz cenzuru je mi záhadou.

fuj, cenzura, takové ošklivé slovo