zajímavé překlopení zvuku, zprvu ostře a pak plynule, tak jak si to obrazy zaslouží, čili s první slokou jsem spokojený nejen proto, že je pestrá, ale i proto, že to nezůstalo u té pestrosti, ale seskupilo se v ní několik pocitů v jeden povedený lehký obraz vody

z druhé části mám též radost ale už ne tak jednoznačnou jako z té první,
"s výkřikem ticha za nehty" je už přetažený verš, zde bych nekontrastoval už tolik, když se ti to povedlo v první části sladit i se zvukem, chápu že ses snažila druhý part udělat zase jinak, ale tentokrát se tento verš nepovedl, bez toho ticha by to bylo relativně v pořádku
ale bych se tu nerozepisoval o jedné drobnosti pochválím tě, Barunko, za ten druhý verš "bez promnutí horních řas" ten je velmi příjemný a nabízí čtenáři několik alternativ významu

celkově řečeno: báseň je už zpočátku dobře uvozena časově Hořela, Shořela a to už jí dává známku kvality
1,2
Krásný nový rok Barunko

Děkuji Pájo, já jen k tomu výkřiku ticha za nehty... říkala jsem si, že to bude takové roztříštěné a nesouměrné, když tam dám s výkřikem za nehty, jak jsem prvně plánovala, nemyslíš?

"výkřik ticha" - to je metafora, ktrerou mám sám moc rád a myslím, že má stále svou cenu, i přes mnohé používání, ale ono přiléhavých slov zas není tolik a záleží, v jak jinak povedeném díle se použije. Zde mohu dodat, že ve spojení "za nehty" mi přišlo velmi zdařilé a objevné - ovšem já jsem barbar neznalý trendů a stylotvorných proudů ... Celkově dílu vůbec nerozumím, ale zalíbilo se mi určitým způsobem - hlavně asi zhutnělou stručností.

v tu dobu co jsem to četl mi to přišlo souměrné bez toho ticha, možná jeto rozpoložením, ale opravdu je to až moc přeplácnuté oproti ostatním metaforám
jistě je to krásná metafora jak říká Hary, i mě je sympatická, jen mám obavy že za chvíli se stane opět ničím ve změti metafor, tím chci říct že jsem rád že s ní přišla Barunka

Tak to je moje krédo. Ponurá a zároveň děsivá. Může se to
stát i vám, když vás někdo na opuštěném místě za živa
upálí. (snad jen chladnokrevným zrůdám, které se kolem
nás nenápadně potulují).

Líbí se mi tvůj smysl pro poetické obrazy, ale mám problém s jejich přijetím pohromadě. Pro mě je v tom až příliš nepotřebných slov, metafor, obrazů, tříštících nastíněnou představu. Kupříkladu "bez prohnutí horních řas"; "v hromádce leklých ryb" ... nastavuješ něco, co takový zásah ale vůbec nepotřebuje. Výkřik ticha za nehty je silně expresivní; mělčina šeření naopak klidným dozvukem. Zaujala mě konkretizace při použití abstraktního místa (blankytně rudá peřej; mělčina šeření.)