časově postupné - takto mi to koncepčně velmi sedí, ale co ta disharmonie - slovo pěstí na bedra, dočkal jsem se od tebe básně kde je minimum cizích slova a lahodí to mému jazyku jak po zvukové stránce - dovedu představit že tuto báseň recituji a ty tam nasolíš toto - Ondro!!!

jako myšlenka je to dobré, četl jsem tolik zpracování "zrcadel" a to tvoje je kreativní a v mnoha místech nevšední. to chválím Ondro.

1,7

Jj díky za komment, aspoň jeden no. je s podivem, že slovo disharmonie působí tak disharmonicky, ;)

nevím proč ostatní mlčí, nějak je vyburcujem :o)
no opravdu to tam bylo příliš jiné a myslím že "nesoulad" by také bylo pěkné slovo

Docela mne mrzí, že se mi nedostává odezvy od ostatních autorů, nejsou li podněty, špatně se tvoří

Projednou bylo té poezie hodně, ještě to asi bude chvilku trvat. To je tou soutěží, tak se nenech odradit:") Dílo mě zaujalo ... má v sobě cosi epického ... Nevím proč, ale kdykoliv někde čtu slovo bratře, strašně silně na mě působí ... ještě silněji pak dvojčata. Možná to jsou ty dvě strany jedné mince ... Tady je tak nějak cítím, snad je to onou zpustošenou tváří a smírem .... ale to jen plácám k vlastním myšlenkám ... Tak k věci ...
Co "rozkomíhán stíny"? Takto je to zbytečně popisné, dlouhé, neosobní ... Souhlas disharmonie, pryč, vyhodit, ... špatné, rušivé, bourající rytmus a konečně .. "hroby" ... co "hrobu"? .... bylo by daleko zajímavější číst o přátelství v nachu hrobu a ne o nachu hrobů ... jelikož v tom případě by nesvádělo číst „Bratře! -naše přátelství..." až se závěrečným strachem, protože by se myšlenkově spojil s předchozí strofou a dodal by jí na významu a závěr by jen podtrhl hlavní linii myšlenky smíru, odvahy vyjít v ústrety tomu, co nás odráží. Nemůžu říct, že bych v posledním verši nenašla, co jsem hledala, ale jeho zpracování s pomlčkou se mi nelíbí, je oseknuté, oproti jazykové bohatosti ve zbytku básně.
Jo a když už používáš interpunkci, asi bych se snažila dodržovat ji sakumprdum a ne jednou tečku dát, pak zas ne ... taky ty tři tečky mě osobně dost ruší, nemluvě o vykřičníku a pomlčce vedle sebe .... Postřeh má možnost různého písma, tak pokud chceš zvýraznit počátek jiné myšlenky, spíš by se hodilo zvýraznit ji třeba kurzívou, zvolit jinou velikost písma, nezvýrazňovat tloušťku a pod. Howgh, domluvila jsem:D

Jo. přesně. trochu šitá horkou jehlou. Tu upravenou verzi sem už dávat znovu nebude ;)

Proč ne, ... hoď to třeba do komentů ... Pokud už si ji jednou upravil, je škoda nedat prostor srovnání. Taky tady mám jednu báseň uveřejněnou tímto způsobem... spíš tak pro zajímavost, jak sebekritika roste s uvědoměním ... Často se mi stane, že spísnu něco dlouhého a po čase zbyde jen pár osekaných vět ... :D

Hledám smír bratře.

Hladím mlhu v tvářích
vržen v šero krypty,
vře mysl, není mír
a vše se sváří,
rozcucháno tmou...

Nabízím smír bratře,
teď již při vzlyku,
neb zpustošil jsem i svou tvář.

Bratře! Naše přátelství

Dál drásám zor v ústrety zrcadlu -
strach

tak konečně jsem se dostal k reakci

ta úprava je také zajímavá, na výtku mám snad jen
"není mír" - takový univerzální socialisticko-komuvýraz - raději ne

Taky mě upravená verze zaujala mnohem mnohem víc. Jen ten závěr mi pořád nějak nesedí. Dík, žes ji poskytl.

:)