Axel Lonelake, vskutku vyjímečné dítě, a to ať už v dobrém či špatném slova smyslu, má za sebou další rok svého života. A s dalším rokem přicházejí i nové zkušenosti, radosti a strasti.
Každý z nás se občas dostane do situací,kdy by se raději neviděl.
Ta, o které budu vyprávět, je z této kategorie. Spadá do doby hluboké "totality",
do doby, kdy jsem se ucházela o první zaměstnání.
Moje první povídka, na Literu zveřejněná 18. května 2007. Zajímá mě názor šéfredaktora prózy :)
