.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Červenec  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

 .: Online
Stránku si právě čte 61 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Prsteny můžou

Pavel Kotrba - Volné verše - 11. 02. 2007 - 3445 přečtení

***

Bláznivé nápady prstenů
nechaly zpívat skleněné tabule na stole
a přistoupily k vínu dávnému
- do koberce vpilo se.
Číšníci pili dál,
hosté posluhovali

Vše bylo jinak.

Hned za povrchností tál sníh,
jen bílé holubice s orosenými zobáky
čekaly na mráz,
ne rozhovor bez vrkání.

Vše je stejné.

Na křižovatkách se zastavil ruch,
tři prsteny
řídily směr
od tančících policistů
k hlavám u silnic.
Prázdným.


Související články:
Hlídač oken (11.01.2010)
Rada potoků (16.10.2009)
Menu 36. (16.08.2009)
Domy, kde nikdo nebydlí (22.05.2009)
Nejintimnější poloha bolesti (08.05.2009)
Zvláštnosti kraje a světel (28.02.2009)
Mince v těle Anděla (28.12.2008)
Roky cest; Na dvorech času; Příchody k odjezdům; Žhavé město (28.09.2008)
Stejnosti (28.08.2008)
V kleče (06.08.2008)
Ztišený podhled (20.07.2008)
Za černou hlavou (08.05.2008)
Delfínská ranní ukolébavka (12.04.2008)
Donaha... (24.03.2008)
Vlnění papíru (09.02.2008)
Listochví je hudba Teď (24.01.2008)
Dřevěné lítosti (22.12.2007)
Vínem bolesti plujeme (12.11.2007)
Obrazy ticha, Mixture picture (16.10.2007)
Tvrdý chleba ze Staré pekárny (27.07.2007)
Obscénní Hispánie (29.06.2007)
Poslední psaní z fronty (21.04.2007)
Přelévání (28.03.2007)
Nechodí nahá (20.03.2007)
Před výlohami (10.03.2007)
Jsem klidný (03.03.2007)
Městské keře (13.02.2007)
Rozhovor kreslířky a fotografa (09.02.2007)
Ledová křídla (08.02.2007)
Vynechaná plocha (03.02.2007)
Irská svoboda II. (01.02.2007)
Irská svoboda (31.01.2007)
Jeruzalém (29.01.2007)
Mráz vyschnul a sny žily (27.01.2007)
Pouť anděla (18.01.2007)
Smím, když usínám (08.01.2007)
Sen se špetkou fantazie (16.09.2006)
Bylo mi ctí.....(opět) (10.09.2006)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 11.02.2007 18:10:34     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan (@)
Titulek:
Je tady znát snaha a touha vyjádřit myšlenku silně, ale dle mého názoru se nezdařila...ne všechny touhy ovšem, bývají naplněny. A někdy to je dobře. Doporučuji více přemýšlet nad smyslem, než tvarem a formou.

Komentář ze dne: 12.02.2007 17:04:10     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
...slova plynou lehce jak po líné řece...hezké obraty,docela si dovedu představit vzniklé situace...tak nějak mi připadnou ty představy komické....tím však nechci říci,že je komická Tvá báseň....jsi to zase Ty,protože mě nutíš číst mezi řádky..."prsteny opravdu "můžu"...

Komentář ze dne: 12.02.2007 22:07:17     Reagovat    Nový komentář
Autor: [rohoz] -
Titulek:
Milý Pavle,

je zřejmé, že nosným prvkem tvé básně je snaha o ucelené sdělení, a to je velmi dobře, já to vnímám jako základní předpoklad pro dobrou báseň, když člověk ví od počátku, že chce něco říct, a také proč.

Zdá se mi, že ve snaze dát své inspiraci co nejpoetičtější a netradiční kabát, experimentuješ zbytečně mnoho. Jako by jsi se bál, že tvé sdělení vyzní obyčejně. Ale tak to nemusí být, naopak.

Např. v první sloce, kterou píšeš soudobým jazykem, najednou přeskočíš do archaického - k vínu dávnému, nebo skleněné tabule na stole. Pokud tím myslíš skleněné desky stolů, pak je to docela neobratné, poněvadž jako by jsi dvakrát říkal stolech. Pokud je tím myšleno něco jiného, pak mi to zůstalo utajeno.

Bílé holubice - to je snad až klišé, proč ne jen prostě holubice.
Rozhovor bez vrkání - to slovo vrkání je velmi škaredé zvukem, vyznívá negativně a ve spojení s holubicemi obzvláště.

Poslední sloka je asi nejhezčí. Až na to Prázdným. Je to takové napovězení hlupákům, což inteligentní čtenář nepotřebuje. A nebo to vnímáš jako důležité pro jeho význam.
Pak se nabízí jiná úvaha, která sice vnímá jakousi tvou kritiku ve směru k nějakým nedobrým, nemoudrým lidem, ale díky tomu, že jsi do textu začlenil obrazů více, než je třeba, pak člověk ztrácí nit, která by ho spolehlivě vedla.



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz