Mohl bys nastínit více tu polohu 96?

Mohl Ríšo, ale neudělám to, otevři si knihu... popřípadě daleko rychlejší google a je to
ale pokud myslíš nastínit jako rozvést v básni, o tom bych přemýšlel.

Přijde mi to takové zbytečně vyčnívající. Něco jako - tohle jediné zaujme většinu pubescentní mládeže... proto jsem se zeptal na onu polohu...

jej Ríšo, pro pubescentní mládež jsem nenapsal nic asi tak 5 let :o), víš jak vypadá poloha 69? tak 96 je jejím opakem a na konci básně to máš napsané - vzdáleni zády k sobě a nemluví spolu.

Aha. V tomhle asi, jak vidíte, zběhlý nebudu :).

Při přečtení mě napadá jen toto: Láska je sestrou poezie, jak by se bez nich život žil? Naše souznění s nimi je velmi těsné - vlastně prostupující - nepolohové...

celý nápad je postaven na 96ce a tak jsem při prvním přečtení přemýšlela, jestli to má být vtipné. jenže to moc vtipné není, tak jsem četla podruhé. jakýsi náznak lásky, sporů... ale nemůžu proniknout. mám různé asociace.
přijde mi to jako taková miniaturka, opravdu kraťoučké, nápad. ale dobrý postřeh s tou 96kou. samota.

vtipnost nebyla záměrem, ani tak erotičnost nějakých kamasutrových poloh, ale jako metafora, kterou jsem pak nadále rozvíjel, ovšem si myslím, že to nedopadlo, tak jak by si čtenář představoval

Je to sice surovost, ale povedená. Metafora jako drát do oka.

dlouho už jsem od tebe nic nečetla a tohle působí silně, tak jak má ... zajímavé, nedávno jsem napsala báseň, kde jsem pracovala také s číslem, ovšem 69:D:D:D a v úplně jiném smyslu, ale ať už se na to dívám, jak chci, nepřijde mi tvá báseň neproniknutelná, právě naopak .. metafora s palcem a malíkem ... přestože na jedné ruce, daleko od sebe ..... líbí se mi ... Celou dobu jsem četla na "rozestlaných rovinkách", podvědomí pracuje .... Asi už bych to nehrotila milováním mezi sutí, na mě to působí trochu jako vata, přičemž sutí - pnutí mě přímo irituje ... začít "Takové pnutí jako mezi palcem a malíkem", ....

Díky za komentář Marti,
ano správně - zkoušel někdo z vás dát malík a palec k sobě nehty, aby se celou plochou dotýkaly? a to neplatí jen u těchto dvou prstů, ty nehty jsou jako tváře a ať děláme, co děláme jsou tyto dva prsty neustále zády k sobě, nejsou ani z profilu jako ostatní...
za to milování sutí a pnutí se omlouvám, chtěl jsem udržet motiv pohromadě a z monotónního začátku jsem chtěl vyloudit nějakou dynamiku, kde bych při čtení mohl zrychlit tempo...
díky ještě jednou

Excelentní, tady není co vytknout (a že já rád rejpám) :) Jedna z nejlepších básní, co jsme v poslední době četl...