.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...
... se stát autorem
... znát lidi kolem Postřehu
... sponzorovat Postřeh
... vložit/upravit článek
Boží Dar
 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Únor  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28    

 .: Online
Stránku si právě čte 27 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie
Chata v České KanaděChataUbytování velkých skupinPenzion v Jižních ČecháchPenzion v KunžakuRybařeníJižní ČechyPenzion StrmilovKomorníkChata u rybníka KomorníkaUbytování Česká KanadaKomorníkUbytování v Jižních Čechách
 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Harry Martinson

Pavel Kotrba - Osobnosti - 11. 08. 2009 - 3896 přečtení

martinson_anotace.jpgŠvédský básník a romanopisec. Nositel Nobelovy ceny za literaturu udělené v roce 1974.
Narozen: 6. května 1904, Jämshök, jižní provincie Blekinge - Švédsko
Zemřel: 11. února 1978, Gnesta

 



 


martinson_portret.jpgHarry Martinson se narodil v chudé rodině jako pátý syn za sedmi dětí. Otec mu zemřel v jeho pouhých šesti letech, poté všechny svoje děti matka nechala na ulici a opustila je. V roce 1912 se dostal Martinson do USA, kde byl vychováván v několika pěstounských rodinách. Pokusil se mnohokrát utéci, ale pokaždé byl vrácen do pěstounské péče. V dospělosti získal mnoho zkušeností pro svoje pozdější literární práce ze zaměstnání, kterými prošel, aby se uživil - dělník, lodník, topič, horník a také tulák. Od svých šestnácti se plavil na nákladní lodi převážející uhlí. Čas trávil v Jižní Americe a Indii. Nakonec se v roce 1927 vrátil do Švédska.

V roce 1929 se Harry Martinson oženil se spisovatelkou Moou Schwartzovou a žili nedaleko Ösmo. Téhož roku přišla na svět i Martinsonova básnická prvotina Strašidelná loď. Díky této sbírce si jej všiml nakladatel Albert Bonniert, který finančně podporoval mladé autory a díky němuž vyšly i další dvě sbírky Nomád (1931) a Pasát (1934). V roce 1930 se Martinson stal členem literární skupiny Fem unga (Pět mladých). Společně s ním zde byli Arthur Lundkvist, Erik Asklund, Josef Kjellgren a Gustav Sandgren. V roce 1934 navštívil s Moou literární konferenci v SSSR a vrátili se rozhořčeni politickou situací. Roku 1939 napadl Sovětský svaz Finsko a Martinson se přihlásil do „zimní války" jako dobrovolník. V roce 1942 se Martinson rozvedl a znovu oženil s Ingrid Lindcrantzovou.  Po 2. svět. válce se opět věnoval literatuře, kde nad jeho ostatní tvorbou dominuje Aniara z roku 1956, na kterou napsal operu Karl-Birger Blomdahl. Poté mu vyšly další dvě sbírky, po kterých přišla Martinsonova básnická pauza. V roce 1954 obdržel čestný doktorát na univerzitě v Göteborgu. Od roku 1971 pozoroval Martinson změny ve švédské literatuře, ta kladla důraz na politickou angažovanost autora, s čímž nesouhlasil. Na literární scéně se začala objevovat mladší generace spisovatelů, kteří ostře útočili na Martinsonovu tvorbu tvrdými recenzemi. Tyto útoky nesl velmi těžce a musel být kvůli depresím hospitalizován v nemocnici. Roku 1974 získal Harry Martinson Nobelovu cenu za literaturu společně se svým krajanem Eyvindem Johnsonem, což mu způsobilo spíše problémy u mladé generace spisovatelů. Znovu se dostal na jejich mušku, zpochybňovali právo na udělení ceny Harrymu Martinsonovi. U Martinsona to vyvolalo pocity izolace a osamění, následkem všeho byl neúspěšný pokus o rituální sebevraždu - harakiri - při které se vážně zranil.

Harry Martinson byl jedním z mála nestudovaných spisovatelů, kteří byli zvoleni do Švédské akademie, která určovala další vítěze Nobelových cen za literaturu. Ke konci svého života se uchýlil do městečka Gnesta - asi 45km jihozápadně od Stockholmu - a 11. 2. 1978 zde také zemřel.

 

DÍLO HARRYHO MARTINSONA:

Romány

  • 1935 Kopřivy kvetou (Nässlorna blomma)
  • 1936 Ven do světa (Vägen ut)
  • 1941 Ztracený jaguár (Den förlorade jaguaren)
  • 1948 Cesta do Klockrike (Vägen till Klockrike)

Eseje

  • 1932 Cesty bez cíle (Resor utan mål)
  • 1933 Mys Sbohem (Kap Farväl) - autobiografický text, kde Martinson vidí vítr jako symbol života a vrací se k němu i v dalších dílech.
  • 1937 Blouznivci a zbabělci (Svärmare och harkrank)
  • 1938 Svatojánské údolí (Midsommardalen)
  • 1939 Jednoduché a těžké (Det enkla och det svåra)
  • 1940 Skutečnost k smrti (Verklighet till döds) - inspirováno válečnými zkušenostmi z bojů mezi SSSR a Finskem v letech 1939 - 1940, v této knize popisuje utopii sovětské ideologie a sílu ducha vojáků v drsných zimních podmínkách.   
  • 1963 Výhled z drnu (Utsikt från en grästuva)

Básnické sbírky

  • 1929 Strašidelná loď (Spökskepp) - sbírka básní ovlivněná knihou Sedm moří od Rudyarda Kiplinga, celým dílem Dana Andersona a osobními prožitky během plaveb po moři
  • martinson_kniha.jpg1931 Nomád (Nomad)
  • 1934 Příroda (Natur)
  • 1945 Pasát (Passad)
  • 1953 Cikáda (Cikada)
  • 1956 Aniara - tragická vize budoucnosti
  • 1958 Trávy v Thule (Gräsen i Thule)
  • 1960 Vůz (Vagnen)
  • 1971 Básně o světle a tmě (Dikter om ljus och mörker)
  • 1973 Drny (Tuvor)

Rozhlasové hry

  • Gringo
  • 1947 Salvation
  • 1948 Lodivod z Moluk (Lotsen från Moluckas)

Divadelní hry

  • 1964 Tři nože z Wei (Tre knivar från Wei)

 

 

Citace výroku - k dílům, která obsahují symboliku větru a pasátů:

„Existuje zde něco jedinečně přesvědčivého, co nemůže být zhmotněno. Vítr je symbolem právě tohoto. Je symbolem lidské přiměřenosti a touhy po pohybu věcí. Je také symbolem duševního stavu člověka, který si bere jako model moře, kde pohled do dálky spojuje oči s novými vyhlídkami a novými zeměmi."

 

Ukázka z díla Aniara:

34.

(překlad Karel Bednář a Josef Vohryzek, datum vydání 1966, Státní nakladatelství krásné literatury a umění)

 

Sám nemám jméno. Patřím Mimmě

a říkají mi jenom Mimmarob.

Má přísaha je zvána goldondevan.

Mé staré jméno škrtili při zkoušce

a navždy má být zapomenuto. 

 

U Isagely - pilotky -

svědčí o jejím postavení jméno, 

které je ovšem krycí.

 

Své pravé jméno mi jen zašeplta

a já jsem zavázán je smlčet.

 

V očích má nepřístupnou, ale sladkou

záři, jež z toho, co je zamlčeno, tryská.

A je v tom síla, jakou tajemství si získá,

když nad ním dominuje krása.

 

Rýsuje křivky, nehty se jí lesknou

jak matné lapmy v mlžném přítmí sálu.

Říká mi: "Sleduj čísly křivku do končiny, 

kde temno mého žalu vrhá stíny."

 

Pozn.

Zalovil jsem ve své knihovně, vědel jsem, že tam Aniara je. Náročným čtenářům poezie vřele doporučuji, těm, co mají reději lyriku, než vědecké oblouznění hvězdami (inspirace mořem) a "prapodivné" spojení milostných hrátek básníka s prvky sci-fi, bych doporučil spíše Máchu. Patřím spíše k tomu druhému jádru a i když jsem Aniaru louskal několik měsíců, dostal jsem se na konec a velmi rád se k ní vracím, protože je to "jiná poezie", kterou mnohdy tak hledáme. Vezme-li v potaz, že Aniara byla napsána v roce ´56, můžu ji přirovnat k Verneovkám, protože do poezie té doby přinesla jiný (byť poněkud svázanější) směr.  


Související články:
Toni Morrisonová (02.04.2013)
Derek Walcott (23.01.2013)
Nadine Gordimer (17.05.2011)
Octavio Paz (04.08.2010)
Camilo José Cela (04.07.2010)
NAGIB MAHFOUZ ABDELAZÍZ (18.05.2010)
Josif Brodskij (08.05.2010)
Wole Soyinka (02.03.2010)
Claude Eugène Henri Simon (30.01.2010)
Jaroslav Seifert (20.01.2010)
William Gerard Golding (10.12.2009)
Gabriel García Márquez (16.10.2009)
Elias Canetti (04.10.2009)
Czesław Miłosz (22.09.2009)
Odysseas Elytis (15.09.2009)
Isaac Bashevis Singer (08.09.2009)
Vicente Aleixandre (02.09.2009)
Saul Bellow (25.08.2009)
Eugenio Montale (19.08.2009)
Eyvind Olof Johnson (11.08.2009)
Patrick White (02.08.2009)
Heinrich Böll (14.07.2009)
Pablo Neruda (07.07.2009)
Alexandr Isajevič Solženicyn (02.07.2009)
Samuel Beckett (23.06.2009)
Jasunari Kawabata (17.06.2009)
Miguel Ángel Asturias (09.06.2009)
Nelly Sachsová (02.06.2009)
Šmuel Josef Agnon (02.06.2009)
Michail Alexandrovič Šolochov (26.05.2009)
Jean - Paul Sartre (19.05.2009)
Giorgos Seferis (13.05.2009)
John Steinbeck (05.05.2009)
Ivo Andrić (28.04.2009)
Saint - John Perse (21.04.2009)
Salvatore Quasimodo (14.04.2009)
Boris Pasternak (07.04.2009)
Albert Camus (31.03.2009)
Juan Ramón Jiménez (24.03.2009)
Halldór Kiljan Laxness (19.03.2009)
Ernest Hemingway (10.03.2009)
Winston S. Churchill (02.03.2009)
François Mauriac (17.02.2009)
Pär Lagerkvist (10.02.2009)
Bertrand Russell (03.02.2009)
William Faulkner (28.01.2009)
Thomas Stearns Eliot (19.01.2009)
André Gide (13.01.2009)
Hermann Hesse (06.01.2009)
Gabriela Mistralová (30.12.2008)
Johannes Vilhelm Jensen (23.12.2008)
Frans Eemil Sillanpää (16.12.2008)
Pearl Sydenstricker Bucková (09.12.2008)
Roger Martin du Gard (02.12.2008)
Eugene O'Neill (25.11.2008)
Luigi Pirandello (18.11.2008)
Ivan Alexejevič Bunin (10.11.2008)
John Galsworthy (04.11.2008)
Erik Axel Karlfeldt (28.10.2008)
Sinclair Lewis (21.10.2008)
Thomas Mann (14.10.2008)
Sigrid Undsetová (07.10.2008)
Henri Bergson (30.09.2008)
Grazia Deleddaová (23.09.2008)
George Bernard Shaw (16.09.2008)
Władysław Stanisław Reymont (10.09.2008)
William Buttler Yeats (02.09.2008)
Jacinto Benavente (26.08.2008)
Anatole France (19.08.2008)
Knut Hamsun (12.08.2008)
Carl Friederich Georg Spitteler (06.08.2008)
Henrik Pontoppidan (29.07.2008)
Karl Adoplh Gjellrup (29.07.2008)
Verner von Heidenstam (22.07.2008)
Romain Rolland (15.07.2008)
Rabíndranáth Thákur (08.07.2008)
Gerhart Hauptmann (01.07.2008)
Maurice Maeterlinck (24.06.2008)
Paul Heyse (17.06.2008)
Selma Lagerlöfová (10.06.2008)
Rudolf Eucken (27.05.2008)
Joseph Rudyard Kipling (20.05.2008)
Giosuè Carducci (13.05.2008)
Henryk Sienkiewicz (06.05.2008)
José Echegaray y Eizaguirre (29.04.2008)
Frédéric Mistral (29.04.2008)
Bjørnstjerne Bjørnson (22.04.2008)
Theodor Mommsen (15.04.2008)
Sully Prudhomme (08.04.2008)

Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek | Zdroj: www.kirjaso.sci.fi, wikipedia.org

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!    Přidej komentář

 



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz